Rubriky
Alena Maršálková Média

Proč má Česká televize kodex, který stejně nedodržuje?

Odpověď na otázku, kterou jsem položila v titulku svého článku, se dozvíte až na jeho konci.

Svoboda slova, právo na informace, pluralita názorů, proti tomu cenzura, propaganda a dehonestace. V posledních dvou letech nejčastěji používaná slova v mediálním prostoru. Jedna část občanů tvrdí, že je u nás všechno v pořádku, média fungují perfektně a proti těm, co mají jiný názor, by zakročila rázněji. A pak je tady druhá skupina lidí, která na vlastní kůži zažívá blokování svých názorů na webu či sociálních sítích, nedostává prostor k prezentaci stanovisek, a to ani odborných, a je hanlivě nálepkována. Co se v médiích opravdu děje se dá nejlépe pochopit na jednoduchém příběhu, který se skutečně stal.

Je večer, sedíte doma, v rodinném kruhu, popíjíte vínko a díváte se na televizi. A najednou se v ní objevíte. Zbystříte, díváte se, posloucháte a nestačíte se divit. Během pár minut se nejen vy, vaši blízcí, ale všichni televizní diváci o vás dozvědí, že jste anticovidista, antivaxer, dezinformátor, manipulátor, kvůli kterému jsou přeplněné nemocnice, umírají lidé, a ještě zneužíváte finanční dary od těch, kteří vám je sami dobrovolně posílají na transparentní účet. Myslím, že tohle na přivodění infarktu stačí.

A to je jen začátek štvavé mediální kampaně. Protože inkriminovaná reportáž mladé redaktorky, která možná ani neví, co znamenají slova, kterými vás během reportáže „počastovala“, okamžitě přebírají další média, hlavně ta internetová. Po studené sprše, protože tak se po skončení vysílání cítíte, přichází bezmoc. Bezmoc štvance, který v danou chvíli neví, co má dělat.

Asi tak se mohli cítit renomovaní odborníci, členové Zdravého fóra, jmenovitě spisovatel Jan Tománek, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., a advokát JUDr. Tomáš Nielsen, předseda Institutu práva a občanských svobod Pro Libertate, po odvysílání pořadu Newsroom ČT24 loni 5. prosince. Mladičká redaktorka v reportáži daného pořadu o dezinformacích, který trval 18 minut a 30 vteřin, doslova „dštila oheň a síru“ na výše jmenované, aniž by jim dala jakýkoliv prostor k vyjádření.

Advokát Nielsen nejprve vyzval Českou televizi k uvedení všech tvrzení na pravou míru, nic se nestalo. Poté podal stížnost Radě ČT, ve které uvedl: „Osoby, které byly v příspěvku zobrazeny, nebyly Českou televizí v souvislosti s uvedenou reportáží předem kontaktovány a vyzvány k vyjádření, ačkoliv se v pořadu k věci vyjadřují jiné osoby (o jejichž vzdělání a odborném postavení lze minimálně v případě pana J. Cempera úspěšně pochybovat). Již jen tím Česká televize porušila svou povinnost, vyplývající jí z ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona o České televizi. Celkové vyznění reportáže pak hrubě poškozuje dobrou pověst a dobré jméno našeho mandanta, ale i řady dalších osob, jejichž fotografie byly v reportáži zobrazeny (ve spojení s pojmy jako „antivaxerství“, „dezinformace“ apod.). Reportérkou tohoto pořadu byl dokonce opakovaně užit výraz „lžou“ a „zveřejňují lži“, aniž by k takovým tvrzením redakce tohoto pořadu disponovala jakýmkoli důkazem.“

Po sedmi měsících se k dané stížnosti Rada ČT konečně vyjádřila: „Rada konstatuje, že pokud označí ČT v rámci plnění úkolu veřejné služby někoho jako dezinformátora je nutné věc doložit, zvláště v dnešní době, kdy se hledá křehká hranice mezi lží a názorem, s kterým nesouhlasím. Navíc diváci neočekávají, že veřejnoprávní televize se bude spoléhat na neziskové organizace, které takové předpisy jako je např. Kodex ČT nemají. Tím, že doloženo nebylo nic, a hlavně(!) nebyl dán prostor poškozeným osobám zveřejněným v reportáži, byl porušen Kodex ČT, konkrétně článek 5.3, kde se klade důraz na „dání prostoru aktérům událostí k vyjádření.

Rada k tomu dodává, že odvolání se v případech, kdy je výslovně nějaký subjekt redaktory napaden a je o něm hovořeno v negativním světle, na malý časový prostor k vyjádření se zástupců napadených subjektů, je neakceptovatelné.“

Dalo by se zařvat hurá, ale je k tomu důvod? Tvůrci pořadu Newsroom ČT24 Radě napsali, že měli malý časový prostor. Rada jim udělala „ty ty ty“, pořad dál vysílají stejní lidé z ČT, mladičká redaktorka možná dál točí reportáže, v mediálním online prostoru stále najdete články, které vycházejí z prosincové reportáže, dokonce samotný pořad, a vedení ČT dělá dál mrtvého brouka.

Při tvorbě programu strany PRO jsme se všichni shodli na tom, že současný stav v médiích, především v těch veřejnoprávních, je neúnosný a jeho řešení musí být rychlé. Už zde nemáme demokracii, ale mediokracii. Jsou to média, kdo diktuje podmínky pro život v Česku, kdo označuje a nálepkuje lidi, kteří mají jiný názor, než ten jeden „jediné pravdy“. Ten, kdo se jim znelíbí, nedostane žádný prostor pro své názory, a co je naprosto nepřijatelné, média ho mohou zatím beztrestně mediálně šikanovat a dehonestovat. A pokud si myslíte, že vás se to netýká, tak to si mnozí před pár měsíci mysleli také. Tohle může potkat úplně každého z nás, jen téma může být jiné.

Teď jako bych slyšela tu skupinu spokojených občanů se stavem médií, jak říkají, ale to přece není pravda, Rada ČT přece napsala, že to bylo špatně. A trest? Omluva? Náprava? Jestli jste si naivně mysleli, že takový paragraf najdete v zákoně o České televizi, kde je právně ustanovena Rada ČT a její pravomoci, pak máte smůlu. Do působnosti Rady ČT mimo jiné patří: dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky. Ano, pouze vydávat stanoviska a doporučení. Závěry Rady ČT v tomto směru nejsou nijak závazné, z jí zjištěných porušení neplynou žádné postihy ani sankce těm, kteří se na neakceptovatelném podání reportáže podíleli. Lidem, jejichž čest byla v mžiku pošpiněna, tak zbývá pouze dlouhé a nákladné řízení o ochranu osobnosti.

Zajímavým dokumentem je také Kodex ČT, který je volně přístupný na jejich webových stránkách. V současné době se dá s nadsázkou říci, že je to teď jen cár papíru, který nikdo nedodržuje. Rada ČT v odpovědi píše, že byl konkrétně porušen článek 5.3 kodexu, ale ve skutečnosti byly porušeny téměř všechny body článku 1. Divák – občan na prvním místě a článku 5. Péče o informace ve zpravodajství a aktuální publicistice. Až si je přečtete, pochopíte.

A jak zjednat nápravu? Podívejte se, každý pořad prochází schvalováním. Někde je to šéfredaktor, dramaturg, editor, vedoucí vydání a pak samotný autor, tvůrce. Pokud někdo z nich udělá chybu, jejich selhání pak přikryje Česká televize, nebo vydavatel a ten, který selhal, pracuje beztrestně dál. To se musí změnit. Autor článku či reportáže musí nést odpovědnost, tak jako každý pracovník, živnostník, za svůj produkt. Kdo je zodpovědný za to, že vás kadeřnice nebo holič špatně ostříhá, automechanik udělá chybu při opravě auta? Pak se musí novelizovat zákon o České televizi a musí vzniknout nový nezávislý orgán, který by případy, jaký zde popisuji, šetřil, řešil a případně zodpovědné osoby sankcionoval. A k zamyšlení stojí také toto: „Říkáme, že máme nezávislou veřejnoprávní televizi. Nezávislou, opravdu, a na kom? Vždyť členy Rady ČT volí Poslanecká sněmovna a členové Rady ČT volí generálního ředitele ČT…“

My v PRO budeme na téma médií pořádat odborné diskuze, uvítáme vaše podněty a právníci budou pracovat na legislativních návrzích změn.

A jak jsem slíbila v úvodu článku, odpovím na otázku: „Proč má ČT kodex, který stejně nedodržuje? Protože jeho porušení je beztrestné. A tohle musí skončit. Jste PRO?

Rubriky
Nezařazené Strana PRO

Proběhl pražský sněm PRO

V sobotu 18. června proběhl úspěšně ustavující sněm PRO v Praze. V těsném sledu následoval Pražský sněm PRO ve středu 22. června. Pod vedením zkušeného a politickými větry ošlehaného Marka Zemana přijala usnášeníschopná většina členů ve svižném sledu všechna usnesení, jejichž klíčovým výsledkem byla volba předsedy krajské rady Prahy: stal se jím MUDr. Marek Zeman. K jednomyslné volbě gratulovali všichni přítomní, přede všemi pak předseda PRO, JUDr. Jindřich Rajchl, který se následně zhostil slova a výstižně shrnul současnou situaci a úlohu PRO v nadcházejících měsících. Současně ocenil všechny přítomné a poděkoval za jejich práci. Vyjádřil přitom naději, že všichni přítomní tvoří pestrý a silný tým nejen pro nadcházející volby ale zejména politickou práci v budoucnosti, jejímž cílem není osobní zisk ale přínos pro naši vlast.  V příjemně uvolněné atmosféře pak debatéři vyzdvihli neúnavné nasazení předsedy Jindry a jeho manželky, při cestách křížem krážem Českou zemí. Volná diskuse se nesla v duchu nejlepších tradic pánského klubu, alébrž dámská přítomnost byla protentokrát z jednání omluvena. Nově zvolený pražský předseda popřál všem zúčastněným krásné léto a připomněl příští zasedání na začátek září. Dlužno dodat, že pražská rada byla první z ustanovených v řadě těch, které budou nyní následovat.

Rubriky
Zdravotnictví

Zdravotnictví je opět otloukánkem…?

Zdravotnictví je opět Otloukánkem….? Pane ministře, děkujeme!

Vláda ČR již od počátku přijala k rezortu zdravotnictví „macešský“ přístup. Dlužno říci, že nikoliv jako první. I řada předešlých vlád měla zdravotnictví více či méně „na háku“. Tj. nějak přežije, ono se to nezhroutí. Což je celkem vzato pravda. Zdravotnictví funguje, péče je relativně velmi dobrá a hlavně dostupná. Alespoň zatím…

   Pravdou také je, že platy ve zdravotnictví bývaly malé a to nejen ve srovnání se zahraničím. Covid přinesl zjištění, že tento stav již není únosný, respektive chceme-li po zdravotnících super výkony, musíme jim zaplatit. Však také se za poslední dobu výše platů ve zdravotnictví razantně zvýšila. Ale jakoby to způsobovalo nemístnou závist. Zdálo-se, že Covid-19  je za námi, tak trochu těch peněz zdravotnictví opět vezmeme. Tedy ne trochu, ale čtrnáct miliard…

  Co setím změní…? Hodně. Především je to signál, že vláda opět zdravotnictví nepřeje, tedy nechce, aby zdravotní pojišťovny měly větší rezervy a mohly s nimi nějak pracovat. Třeba mít větší prostor na výpočet hodnot minutové sazby práce, která je součástí platby za provedený výkon.  Nebo na kalku-laci úhrad za používané nemovitosti, které ve výkonech hrazených z veřejného zdravotního pojištění nejsou obsaženy,

 Vládní koalice získala do rozpočtu čtrnáct miliard. To v těch stamiliardách za námi a před námi neu-dělá nic, ale zdravotnictví v neklidné době to poškodí. Tím jsem si jist.  Enormní inflace, tlaky na na-vyšování mezd, další etapa Covidu, ať již si o něm myslíme cokoliv, to vše navyšuje aktuální výdaje ve zdravotnictví o více než čtrnáct  miliard. Navíc řada nemocnic nám „padá na hlavu“, což je vidět na první pohled. A za ty peníze by se leccos postavit dalo. A nelze říci, že nutně vláda ty prostředky po-třebuje. Pokud může poslat  kolem 74 miliard jako půjčku ČEZu  na úhradu jistiny na lipské energe-tické burze, pak co těch 14 miliard korun v rozpočtu „zalepí“?   Jde o chybné rozhodnutí, které je motivováno jednak snahou ušetřit „za každou cenu“, přičemž mi-nistr zdravotnictví se jeví nejslabším článkem řetězce šéfů rezortů, kde se šetřit  dá, jednak snahou přehlasovat opozici a za každou cenu si prosadit svou. Je to škoda!

Rubriky
Nezařazené Strana PRO

Živě: TK strany Právo Respekt Odbornost

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2233942?h=4216ee13acfa2e34fb4f953292776ce9

Rubriky
Zdravotnictví

Imunita pro prodělaném covidu je silná a dlouhodobá

Rozhovor Deníku s viroložkou Hanou Zelenou ze Zdravotního ústavu v Ostravě

ANDREA CERQUEIROVÁ

Prodělání covidu poskytuje člověku podle slov viroložky Hany Zelené ze Zdravotního ústavu v Ostravě nejsilnější imunitu. Tím neradí nikomu chytit jej, není ale zastánkyní plošného očkování. Vakcíny podle ní mohou přinést benefit lidem z rizikových skupin, kteří covid v posledním roce neměli. Nikoli ale dětem nebo mladým a zdravým lidi, kteří jím – někteří i opakovaně – prošli.

Zabýváte se protilátkami po covidu. Jaké jejich množství člověka chrání?

Prakticky jakékoli, protože nezáleží jen na protilátkách. Po prodělání nemoci je imunita dlouhodobější, komplexnější a efektivnější než po vakcíně. To neznamená, že komukoliv doporučuji záměrně se nakazit. Nelze však ignorovat fakt, že valná většina lidí již infekcí prošla. Vážné průběhy nemocinikdy zcela nevymizí. Půjde však spíš o výjimky. Budou to hlavně lidé, kteří onemocní poprvé. Ať již jsou vakcinovaní či nevakcinovaní.

Jak dlouho postinfekční imunita trvá?

Katarští vědci nedávno zveřejnili výsledky, z nichž vyplývá, že ochrana vůči hospitalizaci a úmrtí je u lidí, kteří covid prodělali, přibližně 97 procent. Přetrvává minimálně čtrnáct měsíců, s časem nijak významně neklesá a funguje proti různým mutacím. Nesejde přitom na tom, jakou variantou koronaviru byl člověk nakažen poprvé. Slušná je i ochrana vůči reinfekci, byť ta postupně klesá.

Komu byste tedy doporučila posilující dávku vakcíny?

Je třeba vzít na zřetel, že vakcíny, kterými se očkuje, byly vyvinuty na původní variantu z Wuchanu, která tady už dva roky není. Jistý efekt mohou mít pro lidi, kteří z hlediska věku nebo chronických nemocí patří k rizikové skupině a covid v posledním roce neprodělali. Těm očkování zajistí alespoň nějakou dočasnou ochranu. Benefit ale nemá pro děti nebo mladé a lidi, kteří covid prodělali. Očkovat paušálně proto není optimální řešení.

Proč?

Je opravdu jiná situace než třeba před rokem. Plno lidí má covid už za sebou, což lze považovat za dávku vakcíny, dokonce daleko účinnější. Někdo covid prodělal dokonce opakovaně, přičemž s případnou reinfekcí lidé v nemocnicích takřka nekončí. Opakovaná aplikace vakcín proti staré variantě může vést i ke zhoršení imunitní odpovědi na novější varianty.

Do Česka má přijít nová vakcína Valneva. Ta bude určena případným zájemcům, jež doposud nejsou očkovaní. Co si od ní slibujete?

Jedná se o inaktivovanou celovirionovou vakcínu. Jejím prostřednictvím vám aplikují mrtvý virus. Otázkou ale je, z které varianty pochází. Imunitní odpověď jistě vyvolá, nikoli ale takovou jako když covid proděláte. Benefit proto může mít také jen pro rizikové lidi, kteří covid neprodělali.

Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA zahájila hodnocení vakcín Pfizer a Moderna upravených na omikron, které v budoucnu taktéž mají přijít i do Česka. Jak budou podle vás účinné ty?

Současné subvarianty jsou stále zahrnuty pod omikron, protože mutací ještě není tolik, aby se dalo hovořit o zcela nové variantě.  Zatím není jisté, kdy k nám vakcíny na omikron přijdou a která varianta tady bude v té době. Každopádně ale musí zůstat na svobodném rozhodnutí každého člověka, zda první nebo další vakcinaci podstoupí nebo ne. Stát už nesmí nic nařizovat a podmiňovat očkováním účast na běžném životě.

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Ekononika Tomáš Balvín

Závislost je opakem svobody

Každým dnem se na občany valí informace o dalším zdražování o desítky procent. Energie, potraviny, pohonné hmoty roztáčí kolečko růstu životních nákladů občanů. Do toho ČNB, v marné snaze zkrotit inflaci, zvyšuje základní úrokovou sazbu na 7 procent. To bude pro domácnosti znamenat jen další růst nákladů v okamžiku, kdy budou řešit refinancování svých hypoték. Roztáčí se inflační spirála, která nevěští pro občany nic dobrého.

Snahy o reakci ze strany české vlády nejlépe vystihuje věta jejího předsedy Petra Fialy ze dne 20. června 2022: „Výrazně jsme zvýšili množství domácností, které mají nárok na sociální dávky.“

Růst nákladů skutečně již dohnal, a brzy dožene další, do nedávna plně soběstačné občany do situace, kdy budou muset sklopit hlavu a požádat o sociální dávky. I přes to, že poctivě pracují a berou třeba i průměrný plat, další udržení důstojné životní úrovně jejich rodin bude záviset na blahovůli státu, zda přispěje či nikoliv. Závislost je opakem svobody. Růst ekonomické závislosti občanů na státu bude v důsledku znamenat omezení jejich ekonomické svobody.

„Peníze, jež držíme, jsou prostředkem svobody. Peníze, jež sháníme, jsou prostředkem zotročení.“ Jean Jacques Rousseau (18.století).

Co je tedy ekonomická svoboda a co ekonomické zotročení?

Ekonomická svoboda je množství peněz, o kterých můžete rozhodovat, aniž byste ohrozili své sociální jistoty. Tedy to, co vám zbude, když uhradíte všechny své náklady nezbytné pro život (bydlení, jídlo pití, energie, vzdělávání, pojištění, dopravu atd.). V ekonomickém otroctví jste v okamžiku, kdy všechny své příjmy musíte použít na zajištění svých sociální jistot a úhradu nákladů nezbytných pro život. Je to okamžik, kdy nerozhodujete prakticky o žádné koruně svých příjmů, aniž bych tím neohrozili sociální jistoty vaše či vašich blízkých.

Nejde o žádný nový ukazatel, ekonomové již dlouho znají termín Discretionary Income, který je přesně definován jako čistý příjem snížený o náklady na život a sociální jistoty. Z něj lze pak stanovit i index ekonomické svobody, tedy podíl příjmů, o kterých svobodně rozhoduji ku celkovým příjmům z vaší práce či podnikání. Pokud tento index roste, roste i vaše ekonomická svoboda, pokud klesá, směřujete do ekonomického otroctví.

Co myslíte, kam směřujete nyní právě vy? Roste ještě vaše ekonomická svoboda nebo jste se přiblížili ekonomickému otroctví? Pokud chcete, můžete si sami svůj osobní index ekonomické svobody spočítat a zjistit, kam směřujete.

Naše nedávno vzniklá strana Právo Respekt Odbornost si do vínku nadělali několik základních principů a programových tezí. Některé z nich se dotýkají právě životní úrovně domácností a zde jsou dle mého názoru ty nejpodstatnější:

  • Zvýšit čisté příjmy zaměstnanců, živnostníků i podnikatelů prostřednictvím zvýšené produktivity české ekonomiky. Práce se musí lidem vyplatit a zajistit zvýšení životní úrovně domácností.
  • Čistý příjem z práce či podnikání musí být vyšší než sociální dávky a musí být dostatečný pro zajištění důstojného života. Práce lidí v ČR má svou hodnotu.
  • Pracující lidé mají právo na důstojný život i po svém odchodu do důchodu.

Pokud nyní někdo čeká slib rozdávání peněz či nějaké zázračné rozpočtové opatření, kterým stát vytvoří z ničeho dostatek peněz pro všechny, tak bude zklamán. Neslibujeme umělé navýšení vašich příjmů na dluh. Jsme přesvědčeni, že růst příjmů musí mít počátek v růstu ekonomiky, tedy v růstu HDP na jednoho obyvatele, který se musí odpracovat. Nebudeme tedy rozdávat neexistující peníze a zvyšovat inflaci, místo toho chceme ve spolupráci s českými firmami a podnikateli obnovit českou ekonomiku, vytvořit nový český průmysl, produkující kvalitní výrobky s vysokou přidanou hodnotou a vytvořit tak podmínky pro organický růst české ekonomiky, který zajistí růst příjmů firem, zaměstnanců, domácností, a nakonec i státu. Příjmy nás všech (zaměstnanců, živnostníků, státních zaměstnanců, důchodců i všech dalších) totiž vznikají vždy jen z podnikání. 

Naším úkolem tedy je, aby nejprve vydělávali lidé a pak teprve stát. Ne naopak.

Jste pro? A jak to dokážeme? Nebude to ani rychlé a ani jednoduché, ale máme jasně daný cíl a známe cestu, která k němu vede. Mnoho opatření je již naznačeno či pospáno v našem programu PRO a dále pracujeme. Je nutné jednat rychle, mít odvahu se rozhodnout k razantním krokům a zabránit dalšímu propadu naší ekonomiky a dalšímu upadaní lidí do ekonomické nesvobody, do ekonomického otroctví.

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Lenka Trkalová Školství

PRO zpět do škol

Právo, respekt a odbornost zpět do škol

Vyhazování ze škol, trestní oznámení, šikana žáků, a to od prvňáčků až po studenty vysokých škol. Policejní hlídka u vstupu do školy. Ostrakizace učitelů, jak od vedení školy, tak ze strany žáků. Naprosté vyřazení rodičů z vlivu na dění ve škole. Devastující hra všichni proti všem se odehrávala na mnohých školách.

Vláda uložila dětem, rodičům a následně i školám řadu povinností bez toho, aby školy vybavila potřebnými kompetencemi k jejich realizaci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy naprosto selhalo. Ministerstvo zdravotnictví vydávalo v době koronakrize mimořádná opatření, vztahující se ke školám, zcela bez respektu k právům dětí.

Zřizovatelé, ale i řada ředitelů nastoupila cestu preference mimořádných opatření před ostatními předpisy (mezinárodní úmluvy, školský zákon, GDPR apod.).

To je pohled na české školství v uplynulých dvou letech, kdy vygradoval neudržitelný vliv zakonzervovaného pojetí vzdělávání v naší republice.

Psychická onemocnění jak u dětí, tak u pedagogů narůstají. Agrese, ale i apatie na školách se stala normou a čím dál více lidí si uvědomuje, že se jedná o systémový problém, nikoli pouze problém v učebních metodách. Strana PRO chce tento problém řešit. Jsme PRO tento problém řešit i s vědomím toho, že snah z řad jednotlivců, z řad pedagogů i rodičů a nejrůznějších iniciativ je dost a mnozí již nevěří, že by změna byla možná.

Dosud však chyběla politická vůle.

Velký počet státních škol byl a bohužel stále je nástrojem k prosazování moci a politické ideologie. Jsme přesvědčeni, že propojením vůle na politické úrovni s převzetím osobní odpovědnosti každého jednotlivce lze české školství posunout minimálně zpět do bodu „nula“. Tedy vrátit do škol právo a respekt všech zúčastněných na procesu vzdělávání k sobě navzájem a odbornost – protože odborníci z praxe do škol patří.

Jsme PRO, aby školství v České republice neklesalo k formálnímu plnění povinné školní docházky, ale aby školy skutečně naplňovaly své poslání, kterým je vzdělávat. Přejeme si, aby se do obnovily obecné cíle vzdělávání, a to:

a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,

c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,

přičemž při naplňování těchto cílů budou vzdělávací instituce ctít i v praxi zásady vzdělávání, kterými jsou:

– rovný přístup

– vzájemná úcta, respekt, názorová snášenlivost, solidarita a důstojnost všech účastníků vzdělávání

za současného zachování respektu k zájmům dítěte.

Ø Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.

Dostali jsme se do bodu, kdy si už nelze nalhávat, že by situace ve školství se dala změnit či zlepšit zaváděním dalších a stále novějších metod a přitom neřešit koncepci. Jsme PRO vedení důsledné diskuse z řad pedagogů, psychologů, sociologů, právníků, ekonomů apod. na téma zvýšení kvality vzdělávání s ohledem na ochranu práv dětí, rodičů i pedagogů. Je pro nás důležité, aby děti a jejich rodiče měli možnost volby způsobu vzdělávání, který vyhovuje potřebám daného dítěte, potažmo potřebám rodiny.

Práci učitele pak vnímáme jako poslání, jako nenahraditelnou součást procesu výchovy a vzdělávání. Rolí státu a vzdělávacího systému je zajistit, aby učitel byl na své povolání plně připraven, za svoji práci náležitě ohodnocen a aby nebyl při své práci přetěžován administrativou.

„Poznání sebe sama je základem pravé moudrosti.“ — Jan Amos Komenský „Vše ať se děje přirozeně, násilí ať se vzdálí ze všeho, co se děje.“ — Jan Amos Komenský

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Nezařazené

Vedení Prahy a HK

V krajích naší republiky se volí regionální vedení strany

V Praze se do čela postaví předseda MUDr. Marek Zeman, 1. místopředseda Ing. Tomáš Balvín, místopředseda Robert Izak a člen krajské rady Petr Fencl. Vedení má také Královéhradecký kraj. Předsedou byl zvolen Mgr. Ing. Zdeněk Cvejn, 1. místopředsedou JUDr. Denis Mitrovič a místopředsedou Václav Török.

Foto: zleva – Ing. Jana Jezberová, Petr Hladík, Václav Török, JUDr. Denis Mitrovič, Mgr. Ing. Zdeněk Cvejn, Ing. Zdeněk Šedivý, Ing. Michal Karlík.

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...