Zdravotnictví nikdo neřídí, stát rezignoval

16 ledna, 2024

„Od počátku 90. let se v řízení zdravotnictví nic zásadního nestalo,“ říká bývalý ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marek Zeman.

PRAHA: Zjednodušit předatestační přípravu či zřídit nonstop školky při nemocnicích. To jsou kroky, které by podle primáře Vinohradského ambulantního zařízení a bývalého ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marka Zemana pomohly zažehnat krizi zdravotnictví způsobenou i nedostatkem lékařů.

Co jako bývalý ředitel velké pražské fakultní nemocnice říkáte na to, když někdo označoval protest lékařů jako nemorální?

Nelíbí se mi tvrzení, podle kterého si lékaři berou pacienty jako rukojmí. Základní akutní péče je přece vždy zajištěna. Jako ředitel jsem problémy se stávkou lékařů řešil v roce 2011. Akce organizovaná Lékařským odborovým klubem měla heslo „Děkujeme, odcházíme“ a byla zaměřena primárně na růst platů ve zdravotnictví. Tento problém byl tedy z větší části vyřešen, alespoň v možnostech České republiky. Jenže to je ta jednodušší část příběhu, složitější úkol je vyřešit nedostatek zdravotníků z pohledu náročného studia a ještě náročnější práce.

V této souvislosti se hovoří o potřebě dalších systémových změn ve zdravotnictví. Dohoda lékařů s vládou toto ale neřeší.

Je jasné, že přidání na platech lékařům nic nevyřeší. Jenom posune problém nedostatku lékařů a dalšího zdravotnického personálu o půl roku, možná rok. A zvláště nevyřeší nedostatek některých specializovaných odborníků. Zajistit například zubní péči pro své děti může být nadlidský výkon, a to i v Praze. Dle mého názoru se od vzniku zdravotních pojišťoven počátkem 90. let nic zásadního v řízení českého zdravotnictví nestalo. Stát v podstatě rezignoval na svůj úkol zajišťovat dostupnou zdravotní péči, tak jak mu v Listině základních práv a svobod ukládá ústava. Těžko si tedy představit, že jedna stávka vyřeší tyto zásadní problémy. Je ale dobře, že na ně alespoň upozornila. Jen na okraj zmiňuji, že profese zdravotníka je ve všech směrech náročná, ale požadavek na speciální výslužné, jako mají třeba ozbrojené složky, je mírně řečeno „mimo mísu“.

Kde tedy spatřujete největší problémy?

Určitě je to nedostatek zdravotníků. Ale nelze to zúžit na problém přesčasové práce v lůžkových zařízeních. To je jen takový nejmarkantnější příklad, protože je zřetelně v kolizi se zákonem.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek nedávno jako řešení akutního nedostatku lékařů sloužících pohotovost v nemocnicích uvedl právě redukci lůžek a jejich restrukturalizaci.

Kabátek je velký odborník v oblasti řízení zdravotnictví a souhlasím s jeho tvrzením, že pokud něco neuděláme, tak brzy narazíme do zdi. V případě zmíněné potřeby restrukturalizace lůžek má pravdu. Jako příklad uvedu Nemocnici Kubelíkova, nyní svatého Kříže Žižkov, kde postupně z interních lůžek vniklo jedno oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, čtyři oddělení následné rehabilitační péče a samozřejmě řada ambulancí. Nebo Nemocnice v Obloukové, nyní Vršovice, kde kromě ortopedie vzniklo oddělení rehabilitace či následné intenzivní péče pro pacienty přeložené z oddělení ARO nebo JIP, například po těžkých úrazech z oddělení ARO vinohradské nemocnice. Takový je trend rozvoje velkých nemocnic po celé Evropě a tato řešení jsou přínosná našemu zdravotnickému systému.

Co by znamenalo zavírání menších nemocnic, jak navrhují někteří „reformátoři“?

To bych byl velmi opatrný. Nikdy nevíte, co se může stát. Doba covidová nás naučila, že každé fungující nemocniční lůžko se může hodit. Určitě se bude takové lůžko hodit více než zřizování dočasných nemocnic, jako byla ta v pražských Letňanech, která se „ad hoc“ zřídila, aby poté zůstala řadu měsíců prázdná, protože nebyl personál. Navíc stála desítky milionů korun. Také je třeba v případě rušení malých nemocnic počítat s politickým odporem lokálních zastupitelů a poslanců, kteří se jistě proti takovým návrhům postaví. Už jen proto, aby se zviditelnili. Na druhou stranu každoročně pozvolna ubývá počet lůžek akutní péče i jejich obložnost. To je dáno především nedostatkem zdravotnického personálu. Při přeměně akutních lůžek na následnou péči ve spolupráci s velkou krajskou nemocnicí, dojde k ekonomické a personální optimalizaci, která pomůže nejen malé nemocnici, ale i té velké, protože získá další zázemí.

Co můžeme dělat dál, abychom udrželi kvalitní a relativně dostupnou péči?

Naše zdravotnictví zatím obdivuhodně své problémy snáší. Ale donekonečna to nepůjde. Ten rozpor vidím hlavně ve stárnoucí populaci a v rozvoji nových finančně náročných léčebných metod, které si tato skupina obyvatel nebude moci dovolit. Naproti tomu se zvyšuje množství pojištěnců, za které platí pojištění stát. Tím dochází k relativnímu úbytku financí na jednoho pojištěnce. Něco se tedy musí změnit.

Je tedy připojištění tou správnou cestou?

Je jen jednou z možných cest. Ale důležitou. Komerční pojišťovny by mimo veřejné zdravotní pojištění mohly pojistit to, co nyní systém pojistit neumožňuje. Například dražší operační materiály, jako jsou kloubní náhrady z titanu, které mají delší životnost, nebo při operaci šedého zákalu dražší čočky nebo připojištění na stomatologickou péči. Možností je hodně.

A další cesty?

Denně se ve svém ambulantním zařízení na Vinohradech setkávám s množstvím nadužívané péče nebo naopak s faktem, že pacient nemá o své zdraví zájem, dokud nejde skutečně o život. Obojí nás stojí spousty peněz. Jako motivační bych viděl opatření vedoucí k úsporám v systému veřejného zdravotního pojištění formou úspory na individuálním účtu pojištěnce. Tedy srovnání s referenčním obdobím například před dvěma roky. To znamená porovnání nákladovosti mnou čerpané péče ve srovnání s mým referenčním obdobím. Samozřejmě s přihlédnutím k inflaci a mé věkové kategorii. Z případné úspory by byl vypočítán nějaký bonus, který by byl ponechán na účtu na další období pro platbu za nehrazenou péči. Třeba za lázeňské služby nebo na léky.

A jak byste řešil nedostatek zdravotnického personálu?

Pokud hovoříme o nelékařském zdravotnickém personálu, tak doporučuji vrátit se k modelu všeobecné sestry již po maturitě na střední zdravotnické škole. Tato cesta se nelíbí některým vysokoškolsky vzdělaným zdravotním sestrám, které řeknou, že to je krok zpět, že naše sestřičky nebudou držet krok s Evropou. Naše zdravotnictví ale přeci potřebuje plně kvalifikované zdravotní sestry, nikoliv takové, které nemohou podávat léky nitrožilně a podobně. Práci lékaře dělám již 35 let, ale rozdíl mezi dobrou a špatnou sestrou nevidím v délce studia. Proč by plně kvalifikovaná sestra měla studovat pět nebo většinou sedm let? Kromě vysoce kvalifikovaných odborností, jako třeba zdravotní sestra na oddělení ARO, to potřeba není. Podtrhuji, že toto opatření nevylučuje další studium zdravotní sestry nebo laboranta.

Ale zdravotní sestry i lékařky matky odcházejí z lůžkových zařízení i z důvodu nočního provozu.

To by řešily daňové slevy v oblasti daně z příjmů právnických osob a založení školek při nemocnicích jako bonus pro personál. U lékařů lze zvýšit jejich počet navýšením počtu mediků všude tam, kde poskytují výuku „za úhradu“. Místo skupin zahraničních studentů s výukou v angličtině přijímat více českých uchazečů. Také lze zjednodušit předatestační přípravu tak, aby byl lékař po absolvování zkoušky plně kvalifikován již po třech letech po promoci a mohl tak pracovat samostatně. Rovněž je nutné umožnit lékařům v postgraduálním studiu čerpat větší příspěvky na různé stáže a školení. Třeba na základě závazku setrvání v pracovním poměru po určitou dobu na základě dohody se zaměstnavatelem. Těmito opatřeními lze docílit větší motivaci ke studiu medicíny. Samotné zvýšení platů stačit nebude.

Marek Zeman Primář Vinohradského ambulantního zařízení a bývalý ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Foto: Archiv Marka Zemana

Profil
MUDr. Marek Zeman, MBA

  • Lékař-internista.
  • V letech 2007 až 2015 byl ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
  • Předtím zde působil i jako náměstek pro léčebně-preventivní péči. ● Osm let byl zastupitelem městské části Praha 3 za ODS.
  • V období 2002 až 2006 byl zástupcem starosty.
  • V současnosti je vedoucím lékařem, primářem, internistou, nefrologem a odborným zástupcem ve Vinohradském ambulantním zařízení v Praze 3.

 

Přepis z MF Dnes: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/zdravotnictni-lekar-marek-zeman-stat-politika-nemocnice.A240114_191802_praha-zpravy_krd

Sdílet přes WhatsApp
Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitter
Sdílet E-mailem