Rubriky
Právo Tomáš Nielsen

Právo se musí stát funkčním nástrojem pro ochranu nás všech

Poslední dva roky nám ukázaly, že právo nefunguje. A že bez funkčního právního státu můžeme ztratit naprosto vše – majetek, důstojnost, svobodu. Právní ochranu jsme ale ztratili už dávno. Za znásilnění, jehož vyšetřování způsobuje obětem nová traumata, si pachatel odsedí 3-4 roky. Otec, křivě obviněný ze sexuálního zneužívání dítěte během rozvodu, se se svým synem znovu setká po pěti letech soudních sporů. Oběť podvodného e-mailu raději oželí desetitisícové úspory, než by si najímala právníka a čekala roky na spravedlnost, která nemusí přijít. Student musí opustit vysokou školu, protože ho, jako neočkovaného proti covid-19, nepustí na kolej ani na praxi, aby mu Nejvyšší správní soud po dvou letech dal za pravdu.

To je jen několik příkladů toho, jak moc právo nefunguje a jak moc ho potřebujeme. V čem je problém a co s tím? V první řadě je nezbytné změnit systém fungování soudnictví. Soudy musí lidem poskytnout nejen rychlou ochranu, ale i pomoc při domáhání se práv. Tak, aby většinu sporů mohli lidé řešit bez drahých právníků. Je nutné vytvořit prostředí, v němž soudci ponesou odpovědnost za kvalitu své práce. V němž se na vyšší místa dostanou kvalitní soudci, v němž bude záležet na odvedené práci. Podobně, jako je tomu v jiných profesích.

Je nezbytné zrevidovat existující zákony, snížit jejich počet, zobecnit je a hlavně je učinit srozumitelnými. Protože dnes zákonům nerozumí nejen běžní občané, ale často ani právní specialisté. Pokud lidé nebudou zákonům rozumět, nebudou jim věřit. A bez důvěry lidí v zákony se právo stává zneužitelným nástrojem v rukou těch, kdo ho mají pod kontrolou.

Je nepřijatelné, aby Okresní soud v Plzni vykládal stejný paragraf jinak, než si ho vykládá Okresní soud v Jihlavě. Právní předpisy musí být formulovány jednoznačně a umožnit soudům posuzovat každý konkrétní případ s vědomím toho, že výklad zákonů jim v práci pomáhá, že pro ně není černou můrou. Je naprosto v rozporu s principy demokratického právního státu, aby právo vykládala ministerstva, navíc každé trochu jinak. Lidé mají právo očekávat, že v podobných věcech bude justice rozhodovat podobně.

Trestní právo představuje jeden z nejzásadnějších nástrojů státní moci proti občanům. Umožňuje prolomit tak základní práva a svobody, jako je svoboda pohybu, právo na ochranu soukromí apod. Prostředky trestního práva umožňují odposlouchávat cizí hovory, sledovat cizí poštu. Trestní právo může dovést člověka do vězení. Je zcela nezbytné, aby trestní právo fungovalo nezávisle na aktuální politické moci a aby tzv. „měřilo všem stejně“. A je zcela nezbytné, aby trestní právo začalo chránit skutečně důležité hodnoty, jako je zejména život, zdraví a lidská důstojnost, a chránilo je spravedlivě.

Slovo exekuce se stalo synonymem útlaku slabých ze strany mocných. Žijeme v době, kdy mnoho lidí upadá do dluhové pasti, z níž neexistuje cesta ven. Žijeme ale i v době tzv. „milostivého léta“, osobních bankrotů, kdy se poctiví věřitelé nedomohou svých práv. Jakoby si právo neumělo poradit s lichváři nebo naopak s podvodníky, kteří zneužívají ochrany dlužníků. Nesystémovost v této oblasti vede paradoxně k tomu, že tratí ten, kdo z dobré vůle půjčí jinému peníze, stejně jako ten, kdo uvěří odborníkovi a půjčí si od něj, aby pak splácel násobky původního dluhu kvůli lichvářským úrokům a jiným poplatkům. Je nutné nastavit systém tak, aby podpořil starořímskou zásadu, že smlouvy se mají plnit. Nezodpovědné dlužníky nelze chránit na úkor poctivých věřitelů. Stejně tak je ale nutné chránit běžné občany před podvodníky, před lživými reklamami různých institucionálních věřitelů, před dluhovou pastí.

Reforma právního systému je s ohledem na jeho složitost téměř nemožný úkol. Jenže taková reforma je nezbytná. Dlouhodobě se právo vzdaluje reálnému životu. Pokud ale lidé nezačnou věřit právu a soudům, nevybudujeme skutečně demokratický právní stát. Je to úkol na roky, možná desetiletí. Ale je třeba s ním začít. Na základě široké odborné diskuse zástupců justice, právníků z dalších oborů, ale i zástupců tzv. laické veřejnosti. Jinak zůstane formální právo nástrojem pro likvidaci skutečných práv tak, jak to zažíváme minimálně poslední dva roky.

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Bezpečnost Homepage Ondřej Svoboda

Cenzura jako bezpečnostní nástroj

Je cenzura přípustným nástrojem bezpečnostní politiky?

V posledních dnech, týdnech a měsících jsme ze strany státní moci vystaveni úkazu, který měl raději zůstat zapomenut na smetišti dějin, úkazu, který se bytostně dotýká samé podstaty svobodné demokratické společnosti, a který její existenci ohrožuje ba dokonce zcela popírá, a proto je, i v kontextu historického vývoje českého národa, Listinou základních práv a svobod výslovně zakázán ve třetím odstavci článku 17: „Cenzura je nepřípustná“. Ministerstvo vnitra dokonce připravuje zákon, na jehož základě má být možné vypínat webové stránky zveřejňující nevhodné informace, rozumějme tedy, ministerstvo zcela otevřeně hodlá zavést v podobě zákona do právního řádu České republiky nástroj, kterým na základě dosud nejasných podmínek hodlá realizovat činnost, za kterou na diplomatické úrovni Česká republika odsuzuje totalitární režimy jako Čína, Rusko nebo Severní Korea.

Jediný důvod, který z úst ministra vnitra v této souvislosti zaznívá, je ochrana společnosti. Ochrana občanů před škodlivými informacemi, které údajně ohrožují bezpečnost České republiky. Co jsme se od ministra vnitra už nedozvěděli je to, kdo rozhodne, co je škodlivá informace, na základě jakých důkazů a z čeho dovodí, že právě takto označená informace má potenciál ohrozit bezpečnost republiky.

Listina základních práv a svobod skutečně umožňuje omezit právo na informace a právo na svobodu projevu, na základě zákona, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Tyto pojmy nejsou bezobsažné, jako vyjádření ministra vnitra a obecně politiků poslední dekády. Ochrana práv a svobod druhých zahrnuje jistě projevy hrubé pomluvy, návod k potlačování práv národnostních menšin a nenávistné projevy, které by měly potenciál podněcovat k násilí ke skupině jiných lidí a ohrožení jejich životů. Veřejnou bezpečnost mohou ohrožovat výzvy k veřejnému násilí, rabování, útokům na cíle strategické infrastruktury či orgány veřejné moci. Ochrana veřejného zdraví může být ohrožena například reklamou na jedy či jinak závadné prostředky, které by byly vydávány za léčiva a dodávány na trh. Ohrožení mravnosti typicky ohrožuje šíření dětské pornografie. A v otázce bezpečnosti státu, si lze představit, že pokud někdo na veřejné internetové síti sdílí informace o pozicích vojsk, o složení armády, o umístění strategických cílů, zejména v době, kdy je stát reálně ohrožen cizí armádou a tyto informace tak jsou dostupné nepříteli, lze považovat zamezení šíření takových informací za žádoucí.  Není náhodou, že většina těchto jednání je současně také popsána v trestním zákoníku jako trestné činy a o jejich škodlivosti tedy není výraznějších pochyb. Nicméně tomu také odpovídají situace, za kterých Listina základních práv a svobod umožňuje využití prostředků cenzury. Trestní právo lze využít pouze jako ultima ratio, tedy poslední možnost, pokud nelze ochrany společnosti dosáhnou prostředky jinými, přiměřenějšími. Pokud právní řád umožňuje omezit svobodu slova a právo na informace v souvislosti s trestnými činy či jinak podobně závažným jednáním, pak cenzuru není možné používat v situacích méně závažných, přestože by se to jistě některým osobám hodilo.

Může snad být ohrožením státu sdílení informace, která neodpovídá názoru vysokého státního úředníka, názoru někoho, kdo se označuje za odborníka, úzu, který zastávají hromadné sdělovací prostředky nebo dokonce v rozporu s přesvědčením většiny společnosti?

Trestní zákoník nezná žádný trestný čin, který by se označoval jako nesouhlas se státní ideologií. Názory státu nevznikají samy od sebe, ale podle toho, co si myslí a jak jednají ti, kteří jsou vedením státu pověřeni. A právě svoboda slova a projevu a právo na informace jsou těmi prostředky, kterými je možné postoje státu regulovat a ovlivňovat. Pokud někdo projevuje touhu tyto názory potlačovat, pak je evidentní, že jeho zájmem není ochrana bezpečnosti státu, ale zamezení vlivu na jeho názor, jeho postoj či jeho přesvědčení, navození iluze jednotného státního postoje a tedy upevnění moci. K prostředkům cenzury tedy budou sahat ti, kteří nejsou schopni svoji pravdu obhájit, ti, kteří si ve svých názorech a postojích nejsou jistí a obecně jejich osobnost není dostatečně silná, aby oponentuře čelila. S bezpečností státu to nemá nic společného. Naopak, užívání cenzury tam, kde nemá místo, ohrožuje základy demokratického právního státu a je větším ohrožením republiky, než když někdo na internetu zveřejní informaci, která není podložená nebo možná není pravdivá. Jediným přípustným řešením takové situace musí být ověření informace a poskytnutí její pravdivé varianty, nikoli její zákaz. Pokud se snad někdo domnívá, že zákazem informace dojde k jejímu zmizení, tak je na hlubokém omylu. Ani v dobách nejhlubší normalizace oponentní názory nezmizely, ale šířily se samizdatem a undergroundem. Čeho jiného docílí ministerstvo vnitra tím, že zakáže šíření skutečně nebezpečné informace, než toho, že se taková informace bude šířit dál, jinými způsoby a s puncem většího významu, když byla státem zakázaná?

Pokud někdo nebo něco skutečně ohrožuje bezpečnost a demokratické základy našeho státu, pak je to osoba ministra vnitra a úředníci, kteří bez jakékoli oponentury plní jeho pokyny. Je to současná vláda, která nekriticky přijímá jakékoli rozhodnutí úřadníků Evropské unie, bez ohledu na to, za nepoškozuje zájmy České republiky a českých občanů. Vláda, která bez mrknutí oka vydává miliardové částky z veřejných rozpočtů na podporu zájmů cizích mocností a těm, kteří vyjádří jiný názor vyhrožuje trestním stíháním prostřednictvím orgánů státu. Jak si vynutit poslušnost každého jednotlivého příslušníka si na ministerstvu vyzkoušeli, když jim nezákonně nařídili očkování proti nemoci, která téměř nikoho z nich reálně neohrožovala a prostředkem, který objektivně nemohl zajistit fungování bezpečnostního sboru a vyhrožovali vyhozením těm, kteří by se snad nepodřídili. Jednala tak minulá vláda a ta současná si ponechala dostatečný prostor na to, aby tento efekt ještě náležitě využila, než pod tlakem okolností povinnost očkování zrušila.

Je jen na nás, zda chceme mít ve vedení státu osobnosti, které nejsou schopny ustát míru kritiky a bojují proti ní nástroji totalitních režimů a příslušníky, kteří se osobně a obětavě starají o bezpečnost našich občanů, vydírají, aby si vynutili jejich poslušnost nebo si zvolíme zástupce, kteří budou vadné informace vyvracet informacemi správnými, nebudou se bát diskuze s oponenty, přijmou i jiný názor a budou respektovat právo každého svůj názor svobodně vyjádřit a ke svým podřízeným budou zachovávat patřičný respekt a úctu. My jsme PRO!

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Homepage Zdravotnictví

Protřebujeme skutečně všechny objednané vakcíny?

Potřebujeme skutečně všechny objednané vakcíny ?

V minulých týdnech celkem 10 zemí ze 27 členských států EU napsalo Evropské komisi žádost o snížení nebo zastavení povinného „odběru“ očkovacích vakcín proti kovidovému onemocnění. Vesměs tuto žádost zdůvodnily přebytky vakcín na skladech, menší ochotou svých obyvatel se dále nechat přeočkovávat, menší než původně předpokládanou účinnost stávajících vakcín, méně nebezpečném průběhu onemocnění Covid-19 ve stávajícím období a potřebou úspor vzhledem k rostoucím nákladům spojeným s válkou na Ukrajině a energetickou krizí.

Tyto pochopitelné a hlavně oprávněné důvody nikterak nepohnuly naší vládou, aby se k této žádosti připojila. Nic nebrání našemu dalšímu odběru vakcín, že dle dostupných zdrojů ČR má nyní na „skladě“  zhruba sedm miliónů dávek, tedy počet na „celé“ další kolo podzimního očkování a to za předpokladu, že více než všichni dosud očkovaní se opět nechají přeočkovat. Tato situace, ale zřejmě (díky bohu) nenastane, tedy zatím pro ni nic nesvědčí.

Zde je na místě připomenout, že varianta (mutace) Covidu-19 nazvaná OMICRON se mezi naší populací šíří celkem rychle a plošně, aniž by to někdo v laické veřejnosti sledoval. Je to dáno jednak tím, že lidé mají nyní starosti spíše ekonomického rázu a také tím, že tato varianta se blíží „běžné“ viróze. Zrovna dnes v domově pro seniory v pražských Kobylisích, kam v pondělí jezdím jako internista, jsem byl informován o pacientce ve věku devadesáti let, očkované a přeočkované 3. dávkou, kterou minulý týden nakazila dcera. Průběh onemocnění je klidný, mírně zvýšená teplota 37,6 C, kašel, bolesti hlavy a rýma. Neříkám, že nemůže na podzim nastat zhoršení epidemiologické situace a příchodu mutace s horším průběhem, ale pak bude zapotřebí nějaké jiné strategie včetně účinnější vakcíny.

Naše vláda stran odběru vakcín dodržuje Evropskou komisí nasmlouvané kvóty odběru za další miliardy korun, které by mohla použít jinak. Odborné zdůvodnění je to, že vakcinace i v dalších dávkách údajně posílí naší imunitu, což je sporné. Některé studie v renomovaných časopisech uvádí opak s odkazem na to, že stále opakované očkování naši imunitu poškozuje. A vláda také uvádí hle- disko politické: ČR bude od 1.7. předsedat Evropské radě a proto musí být nestranná. Podivné zdůvodnění – ani ryba ani rak. No uvidíme, kolik ještě nás takto vedené předsednictví bude stát. Spíše jsem si myslel, že členské státy se v předsednictví střídají i proto, aby mohly lépe prosazovat svůj po- hled na věc. Ale asi je to jinak……

MUDr. Marek Zeman, MBA

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Nezařazené

Proč PRO?

Také máte zlozvyk, že občas sedíte na lavičce a pozorujete okolí? Občas je to zábavné, občas smutné. Z tváři lidí lze číst mnohé a já si všímám i barev oblečení ,které vypovídají o jejich náladě .

Před pár dny, než jsem odletěla , jsem seděla chvílí v parku. Byla jsem na cestě poslat zásilku a protože bylo nádherné počasí, chtěla jsem se projít.

Vedle mne seděla starší paní. V ruce držela igelitový pytlík a v něm staré rohlíky . Sem tam rozdrobila rohlík a hodila ptáčkům, kteří se slétali kolem ní.Taková malá tvoření a kolik křiku.

Chvílí jsem paní sledovala, a protože jsem byla nenápadná ,jako kombajn v poli, paní mi podala kousek rohlíku, ať se k ní přidám. Spolu jsme krmily křiklouny a povídaly si.

Většinou předpokládáme, že víme, kdo si co myslí. Důchodci jsou v pohodě, Babiš jim přidal . Ti neřeší nic apod…. čtu to na sítích velmi často. Ale opak je pravdou. Možná neřeší problémy, jako jiné generace, ale jejich trápení zanechává stejně hluboké rány. Paní mi vyprávěla o rodičích, otec zemřel na konci války, maminka ho o moc dlouho nepřežila. Mluvila o tom, jak se s nimi jednalo během komunismu a nebylo to příjemné, protože minulost rodičů ji stíhala, jako černý démon .

Přesto to ustála, časem se vdala, měla děti a dnes už má i jedno pravnouče. Na dotaz, jak se jí žije v této zemi ,odpověděla jedním slovem. Děsně.

Ona nemá strach o sebe, neboť byla zvyklá žít skromně a život ji naučil se přizpůsobit, ale bojí se o své potomky. Moderní doba je rozmazlila a situace, ve které se nacházíme, je uvádí do stavů ,které ona nikdy nepoznala.

Dnes je moderní nemoc deprese, zoufalost a úniková cesta sebevražda. Na vše máme diagnózy a paragrafy.To, za její doby nebylo .Lidé se spojovali, pomáhali si a vzájemně se drželi. Dnes se nepodrží ani vlastní rodina. Hodnoty zmizely.

Paní pokračovala svým příběhem, což už není nic tak důležité, abych psala. To podstatné vyslovila, pojmenovala. V dnešní době se lidé bojí dát problému jméno, bojí se řešit věci konfrontací,protože by se na ně špatně pohlíželo a nedej bože, co kdyby je někdo přestal mít rád?

Co je skutečně přátelství, láska ? Virověk ukázal skutečné hodnoty lidí i rodin, rozdělil i nerozdělitelné a vrazil klín do vztahů.

Ptáte se mne proč PRO a posíláte různé konspirační teorie na členy týmu, divíte se, že je odmítám?

Tito lidé při mne stáli,když jsem řešila útoky, měla problémy a čelila šikaně, kterou bych vám nikomu nepřála. Moji vlastní přátelé ,kterým jsem bývala oporou v těžkých časech, najednou zmizeli, telefon znal jen vyzváněcí tón , kde druhá strana nepřijímala. Vlastní rodina se odklonila (ne všichni), přestože věděli, kdo jsem a kde pracuji .

Tahle skupinka úžasných, vzdělaných lidí, která měla život postaven na skutečných lidských hodnotách , se stala moji rodinou .Když vás rána položí, zvednout se bývá náročnější. Ale když vám k tomu dopomůže něčí paže, jde to mnohem snáz. Říká se, že karma je zdarma, že vše, co zaseješ, jednou sklidíš.

Plevel odešel z mého života a krásné květiny zůstaly. Vše špatné bylo pro něco dobré.

Neztrácejte víru sami sebe, ani své blízké . A nezapomeňte, že každá bouře jednou přejde a pak slunce opět vyjde. Tam, kde je vůle, je i cesta.

Strana PRO zná cestu, má řešení a je provázena silnou vůlí a hodnotami života, které sdílím také. 

Právě proto jsem PRO!

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Nezařazené

Dejme dětem šanci

Když jsem byla malá holka, je tomu už hodně dávno,užívala jsem si pobyt venku s přáteli . Mikulov byl tehdy městečko, které se proslavilo v následujících letech.

Nedělalo nám problémy přebíhat z jedné části města na druhou.Nikoho z nás nenapadlo počítat naběhané kilometry. Akce a setkání, to bylo to, na čem vše stalo.

Teta, pro nás byla každá druhá maminka našich přátel . Nikdo se nepozastavoval nad tím, že jsme posvačili u jedné a povečeřeli u druhé. Mezi tim se stavili napít u třetí . Tak se to střídalo. Maminky se mezi sebou znaly a z oken si dávaly signály, že jejich ratolesti jsou tam.

Výlet do kukuřice , byl pro nás adrenalinem, stejně jako zdolávaní stohu a šplhání na strom, který byl osypán jablky.

Některá jablka jsme sbírali přímo ze země, utřeli je do špinavých triček a s chutí snědli . Když jich nebylo dost , kolovala dokola a každý dostal svuj “hryzanec “.

Všichni jsme nosili tepláky , které měly protlačená kolena , dírky od pádů a stromovych dobrodružství.

Kdyby mi tehdy někdo řekl, že budeme i my bojovat za naší svobodu,která už jednou byla vykoupena krví našich předků, nevěřila bych.

Nevěřila bych, že nás vláda zaprodá a vymění za tučná konta a UA body .

Jako národ jsme si prošli peklem , ale dokázali jsme rozvinout průmysl, vyrábět auta , pokořit půdu a vypěstovat obživu . Naši sportovci byli známí , přestože lokalita naší země moc cizincům neříkala . Hlas božského Karla Gotta znali za hranicemi naší matičky země . Byli jsme skromní , byli jsme šťastní.

Vidět premiéra Fialu, který dostal možnost setkání s papežem a využil ho jen k debatě o Ukrajině, mne utvrdilo v tom, že máme v čele naší země zrádce , zaprodance .

Očekávala bych, že premiér země ČR bude hájit naše věci a bude debatovat o našich věcech . Stejně tak bych očekávala, že ministr zdravotnictvi přestane plácat nesmysly a začne poslouchat doporučení a odborníky, místo toho, aby sbíral kredity EU.

Žijeme v jiné době, pokrok nelze zastavit, ale minulost nelze vymazat . Nikdy nemůžeme zapomenout na to, čím prošli naši předkové , abychom my mohli žít . Abychom mohli běhat, smát se a užívat si života. Nyni stojíme na stejné čáře a před stejným nepřítelem, jen zbraně jsou jiné.

Ještě před dvěma lety se zdál být můj život zcela běžný a možná občas stereotypní, z mého pohledu. Pro jiné mohl být turbulentní, neboť jsem byla věčně v pohybu a akce byla mým denním přítelem. Sledovat postupnou ztrátu svobody, omezovani a neskutečnou hloupost lidi , mne navedlo vice a vice ke vzpomínkám, které mi připomínaly, jak chutná život a jak by měl vypadat . I s pokrokem v zádech, mají naše děti právo na jasnou budoucnost, možnost volby a jistou .

Se sebevražednou vládou v čele, kterou si zvolil lid ( pro mne nepochopitelně ) nemají naše děti nic, natož budoucnost, a důchodci mohou o klidném staří jen snít .

Proto je pro mne jedinou cestou PRO. Právo Respekt Odbornost Základní hodnoty ,které by měly být běžné ,a které se vytratily z politické scény, je potřeba vrátit zpět.

Podívám- li se kolem, čtu z tváři lidí obavy z nejistoty, strach, že vše, co kdy vybudovali ztratí , obavy , jak zvládnou staří a kde dožijí poslední roky svého života. Strach mít vlastní názor .

A tohle skutečně chceme ?

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Jindřich Rajchl Právo

Otevřený dopis pro JUDr. Igora Stříže

V Praze, den 27.2.2022

JUDr. Igor Stříž
Nejvyšší státní zástupce
Jezuitská 585/4,
602 00 Brno

Vážený pane nejvyšší státní zástupce,

coby občan této země jsem hluboce znepokojen a coby advokát s více než dvacetiletou praxí jsem zcela šokován Vaším veřejným prohlášením, či spíše výhrůžkou, že orgány činné v trestním řízení jsou připraveny monitorovat a následně trestně stíhat veřejné projevy podpory či souhlasu s útokem Ruské federace na Ukrajinu ze strany občanů České republiky.

Všechna státní zastupitelství totiž ze zákona musí vždy a za všech okolností zůstat zcela apolitickými a měřit všem stejným metrem, bez ohledu na to, jaká je oficiální politika aktuálně zvolené vlády. Nejvyšší státní zastupitelství by se tímto imperativem mělo řídit ještě důsledněji. Ač nejsem naivní a jsem si vědom, že ne vždy tomu tak po roce 1989 bylo, nezaregistroval jsem jediný případ, kdy by se hlava prokuratury naší země takto otevřeně propůjčila oficiální vládní a stranické linii a veřejně pohrozila občanům naší země kriminalizací veřejného projevu jejich svobodného názoru. Váš krok považuji za flagrantní porušení Vaší povinnosti jednat vždy a za všech okolností nestranně a bez ovlivnění ze strany vrcholných politických představitelů této země.

S ohledem na Vaše zkušenosti z období před rokem 1989, kdy jste byl členem KSČ a působil jste jako vojenský prokurátor, jsem byl přesvědčen, že se budete zcela naprosto zásadně vyvarovat krokům, které by mohly vyvolat dojem, že v naší zemi bude znovu umožněno projevovat pouze jeden jediný názor, jenž bude diktován oficiálními vládními kruhy. Jistě se z dob socialistické totality pamatujete případy, kdy byli lidé trestně stíháni a odsuzováni za projevený nesouhlas s oficiální politikou strany. Nicméně ani tehdy nedošlo dle mých znalostí k tomu, že by byl stíhán někdo jen proto, že by například veřejně prohlásil, že schvaluje vojenskou misi USA ve Vietnamu. Byl jsem přesvědčen, že ve Vás tehdejší zkušenost musela zanechat silné memento, jak ošidné a pro demokracii smrtelné je spojit služby veřejných žalobců s oficiální doktrínou exekutivní moci, která se vždy a ve všech režimech snaží vyvíjet tlak k unifikaci názorů veřejnosti ve svůj prospěch. Proto jsem nevěřícně četl řádky, jež bezpochyby dokazují, že jste propůjčil svůj úřad k nezákonnému využití norem trestního práva ve prospěch snahy o okleštění svodného projevu politického názoru, jenž je základním pilířem jakéhokoliv demokratického státu.

Současný vojenský konflikt na Ukrajině představuje bezesporu nesmírnou tragédii pro místní obyvatele a v konečném důsledku i pro Evropu a celý svět. Nicméně názory na příčiny jeho vzniku a míry zavinění jednotlivých stran, jež se jej účastní, se mohou naprosto zásadně lišit dle úhlu pohledu každého jednoho člověka dle jeho vlastních zkušeností a osobních, často vysoce emocionálních prožitků. Jistě si všichni, včetně Vás, dokážeme představit, že pro ty osoby, jejichž známí, přátelé, či dokonce členové rodiny z řad ukrajinské národnosti byli po vstupu vojsk Ruské federace zraněni či usmrceni, budou považovat tento akt za vojenskou agresi a prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. Avšak stejně tak jistě existují lidé, jejichž známí, přátelé či příbuzní z řad ruské národnosti byli zraněni či usmrceni při ukrajinsko-ruských konfliktech v období před zahájením této válečné operace, kteří budou krok ruské strany vnímat jako zcela důvodný a budou jej veřejně obhajovat. Skutečně jste přesvědčen, že tito lidé představují společenské nebezpečí pro naše spoluobčany a že je Vaším úkolem tyto lidi vyhledávat a trestně stíhat? I kdybyste tak učinil, tak mi věřte, že dosáhnete pouze stejného efektu, jako dosáhla KSČ potíráním projevů oponentních politických názorů před rokem 1989. Ti lidé skutečně svůj názor nezmění, jen to již nebudou říkat veřejně, ale pouze mezi sebou. A svou neodůvodněnou persekucí je v jejich postojích ještě více utvrdíte a učiníte je ještě odhodlanějšími za svoje přesvědčení ze všech sil bojovat. Právě Vy byste to měl vědět z Vašeho předlistopadového působení mnohem lépe než já.

Stejně tak by Vám mělo být známo, že názory na příčiny vzniku jakéhokoliv vojenského konfliktu v naší historii bývají velmi různorodé a v čase proměnlivé. Pokud to nevíte, tak v německých zemích se námi oslavované husitské vojenské tažení dodnes považuje za období temna, kdy byla celá města brutálně vyvražďována ze strany českých protestantských plenitelů a vrahů.

Nicméně nemusíme zacházet ani tak daleko do historie – opravdu jsem bytostně zvědav, zda budete s ohledem na požadavek rovnosti občanů před zákonem podobně trestně stíhat osoby schvalující invazi vojsk USA do Iráku v roce 2003 pod dnes prokazatelně vědomě falešnou záminkou o existenci zbraní hromadného ničení na území tohoto státu. Nebo snad není válka jako válka a jeden ukrajinský život má jinou cenu než život irácký?

Jsem si jist, že city a emoce mnoha tisíců lidí jsou u nás v současné době velmi rozjitřeny. Naprosto chápu, že se mnohých lidí může osobně dotýkat jeden či druhý názor a dokonce jim i působit citové rozrušení. Přesto není úlohou trestního práva tyto jevy řešit, či do nich jakkoliv ingerovat. Tím totiž pouze a jen přiléváte olej do ohně. Už samotné Vaše vyhlášení považuji za velmi nešťastný krok. Pokud by se mělo následně zmaterializovat ve formě konkrétních trestních úkonů proti jednotlivým osobám, pak by takový stav nevratně narušil důvěru občanů naší země v nestrannost našeho právního systému. A to jsou škody, jež jsou ze své povahy zcela nevratné.

Vláda jakékoliv země by si neměla ulehčovat svou povinnost vysvětlovat svým občanům politické postoje, které prosazuje a zastává, tím, že oponentní názory prostě a jednoduše vyloučí z veřejného prostoru. Již dosti tomu, že se v řadě případů připojují k této flagrantní snaze omezovat svobodnou soutěž pluralitních názorů naše média. Pokud by se do této kampaně měly zapojit i orgány činné v trestním řízení, jednalo by se o zřejmý návrat cenzury a politiky jediné možné pravdy do naší země.

A to myslím opravdu nechce nikdo z nás.

Je mi jasné, že Vaše slova již zpět nevezmete a ani se za ně neomluvíte, nicméně Vás alespoň zdvořile žádám – vzpomeňte si na temné období jednotné stranické linie před rokem 1989, probuďte v sobě své právní já a dále se nepropůjčujte politickým hrám naší vlády. Víra v právní systém v naší zemi již byla značně poškozena v letech předchozích. Pokud skutečně sáhnete k aktivní realizaci Vašeho prohlášení ze dne 26.2.2022, zasadíte jí další zdrcující ránu, kterou budeme muset společně zacelovat mnoho a mnoho dalších let.

Závěrem bych chtěl deklarovat, že je mi líto každého vyhaslého života v důsledku zcela zbytečného vojenského konfliktu na území Ukrajinské republiky. Ovšem kriminalizací názorů našich občanů na příčiny vzniku tohoto spletitého mezinárodního konfliktu jim jej skutečně nevrátíme. Čeho naopak dosáhneme zcela spolehlivě, to je další okleštění svobody slova na našem území a prohloubení již tak značně dramatických příkopů mezi jednotlivými názorovými skupinami v naší společnosti.

Pamatujte na slova George Orwella, že pokud svoboda slova něco znamená, pak je to právo říkat ty věci, které lidé nechtějí slyšet. Právní stát existuje pouze tam, kde i politické názory, které se mohou většinové populaci zdát oprávněně amorální či opovrženíhodné, nejsou z právního hlediska nijak postihovány. Jinak není dána svoboda projevu, a tudíž ani nelze takový stát považovat za demokratický.

Dovolím si uzavřít tento svůj dopis nikoliv slovy svými, nýbrž komentářem č. 34 Výboru Spojených národů pro lidská práva:

„Jde o právo, z nějž Pakt nepřipouští žádné výjimky či omezení. Svoboda názoru dopadá na právo změnit názor kdykoli a z jakéhokoli důvodu si osoba svobodně přeje. Nikdo nesmí být ani podroben jakémukoli omezení práv zaručených Paktem z důvodu svých skutečných, vnímaných či předpokládaných názorů. Jsou chráněny všechny druhy názoru, včetně názorů politické, vědecké, historické, morální či náboženské povahy. Obtěžování, zastrašování či stigmatizace osoby, včetně uvěznění, zadržení, souzení či vazby z důvodu názorů, které by mohla zastávat, představuje porušení článku 19 odst. 1.“

Velmi bych si přál, abyste v tomto komentáři nalezl inspiraci pro své další kroky.

V úctě

JUDr. Jindřich Rajchl

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Jindřich Rajchl Právo

Falešná cenzorská hra s nepohodlnými weby pokračuje

Falešná hra s nepohodlnými weby

Den po zahájení vojenského konfliktu na Ukrajině bylo občanům ČR s velkou pompou oznámeno, že po „intenzivních komunikacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení Vlády České republiky“ se sdružení CZ.NIC rozhodlo zablokovat tzv. dezinformační weby, které ohrožují naši národní bezpečnost.

Na tomto oznámení lze nalézt hned několik velmi zajímavých faktů a diskrepancí, jež byly zčásti zřejmé již v den jeho zveřejnění a zčásti se vyjevily v týdnech a měsících, jež po datu 25.2.2022 následovaly:

  1. Žádná ze zainteresovaných stran (NIC.CZ, vláda, jiné orgány veřejné správy) neposkytla sebemenší vysvětlení ohledně legislativního rámce, na jehož základu bylo k tomuto kroku přistoupeno. Naopak dne 12.5.2022 už si CZ.NIC poté, co stát ponechal toto sdružení zcela na holičkách, začal veřejně stěžovat, že „chybí zákonná opora“, a tudíž weby odblokuje. Jinými slovy CZ.NIC přiznal, že jednal zcela nelegálně.
  2. Dne 24.5.2022 pak mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek, vědom si výše popsaného lapsu, předvedl pověstný Cimrmanův úkrok stranou, když prohlásil, že „CZ.NIC weby odblokuje, protože už nejsou nebezpečné“. Prý poklesla jejich návštěvnost. Musím se přiznat, že skutečnost, že se nebezpečnost webů měří podle jejich návštěvnosti, je pro mne opravdu revoluční novinkou. Už jen s ohledem na to, že díky reklamě, kterou těmto webům jejich zablokování poskytlo, jim tato návštěvnost zcela záhy opět naroste, a to na hodnoty, o nichž se jim před 25.2.2022 ani nesnilo. Toto podivuhodné zdůvodnění by tak panu Sládkovi nespolkla ani moje pětiletá dcera.
  3. To, že vláda dne 25.2.2022 ve svém prohlášení č. 127 vyzvala „oprávněné osoby a osoby disponující technickými možnostmi, aby šíření cílených lží a dezinformací nepřihlíželi“ (sic! – vládní činitelé patrně skutečně neovládají shodu přísudku s podmětem), k čemuž se přidalo svým dopisem Národní centrum kybernetických operací, které seznam nepohodlných webů dodalo, nijak nebránilo Petru Fialovi, aby v rámci interpelací v poslanecké sněmovně výslovně sdělil, že  „svobodným rozhodnutím se správce domén rozhodl prostě tyto dezinformační weby zastavit“. Takto bez uzardění dokázal lhát i přes výše uvedenou výzvu Národního centra kybernetických operací, jež zakončila svůj apel na CZ.NIC k zablokování webů vpravdě komsomolským zvoláním „Děkujeme a Vážíme si Vaší odvahy!“ Inu, kdyby panu Fialovi rostl nos po každé jím vyslovené lži jako Pinocchiovi, tak už by ho měl dnes delší než princezna Bosana z pohádky Tři veteráni. Opravdu mě mrzí, že jsem nemohl jako malá muška být v tu chvíli v zasedačce CZ.NIC, kde si asi kluci říkali něco ve smyslu „pěkně nás v tom vymáchal, co?“.
  4. Nikdo dodnes neví, kdo a podle jakých kritérií sestavoval onen blacklist webů, které mají být zablokovány. Opravdu netuším, jak se k aeronetu či sputniku mohl přimíchat seriózní zpravodajský web www.prvnizpravy.cz. Zlé jazyky hovoří cosi o tom, že se tento web kdysi poměrně nevybíravě pustil do bývalého gay pornoherce a dnes největšího žijícího experta na evropské hodnoty Jakuba Jandy. Ale to je určitě jen shoda náhod. Možná jsem rýpal, ale fakt by mě zajímala hodnotící kritéria, podle nichž bylo určeno, kdo musí být umlčen.
  5. Přestože CZ.NIC následně oznámil odblokování webů (válka sice pokračuje, ale weby jak už víme zničehonic přestaly být nebezpečné), tak se stále na většinu z nich na doméně .cz nepodíváte. Oni se totiž k blokaci aktivně přidali i mobilní operátoři O2 a T-Mobile. Tyto dvě korporace bdící nad čistotou myslí našich spoluobčanů, totiž tyto weby blokují dále. A vůbec si s tím hlavu nelámou.

Zkusme tady odlít hustou a nechutnou omáčku ukuchtěnou našimi mravokárci a podívejme se na samou dřeň tohoto příběhu, který zůstane navždy černou skvrnou na institutu svobody projevu v České republice. Co tam uvidíme?

  • že na přímý nátlak vlády došlo k zablokování provozu skupiny webů sestavené na základě zcela nečitelných a nikým nevysvětlených kritérií bez jakéhokoliv právního podkladu
  • že nám pan premiér otevřeně lhal (což uznávám, že není žádný převratný objev, neboť jemu se práší od úst víc než od kočáru)
  • že tento protiprávní stav trvá díky obřím korporacím, jež se rozhodly hrát roli strážců naší morálky, přestože svou činností už opakovaně prokázaly, že ani netuší, co tento pojem znamená
  • a že nejskalnějšími zastánci této evidentní protiprávní cenzury jsou ti samí liberálové, kteří už několik let horují proti omezování svobody slova v Číně nebo Rusku

Pro tyto farizejské pokrytce mám takový kyselý bonbónek na závěr – díky vašemu svatému boji proti Rusku jsme se v oblasti svobody názorového projevu dostali na jeho úroveň. Či spíše pod ní. Rusko samotné totiž k obdobnému kroku přistoupilo až o týden později.

Přestože teď jistě začnou křičet, jak si můžu dovolit Českou republiku a Rusko v této oblasti srovnávat, tak realita je více než prostá – přestože se stokrát můžete snažit nazývat protiprávní blokaci zcela nejasně určené skupiny webů vznešeným výrazem „boj proti dezinformacím“, ve skutečnosti se jedná o prachobyčejnou cenzuru nepohodlných oponentů současné vládní garnitury.

Ono když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kváká jako kachna, tak se můžete sice lidem snažit namluvit, že je to zlatý retrívr, nicméně většina lidí dřív nebo později pozná, že to fakt je jen obyčejná kachna.

A vy jste jen ubozí cenzoři bez elementární úcty ke svobodě slova.

Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Homepage Právo

Svoboda slova – odborná debata

Svoboda slova
https://www.youtube.com/watch?v=a-PrHOt4Yfc
Share on Facebook
Facebook
Sdílet...
Rubriky
Energetika Nezařazené

Debata s I. Noveským, V. Štěpánem, P.Janečkem a V. Törökem

Energetická krize
https://www.youtube.com/watch?v=8Isb4fTCQ5k
Share on Facebook
Facebook
Sdílet...