Program

Náš program a společný tlak věci mění!
Program

PRO - Právo Respekt Odbornost

Věříme ve zdravý rozum, a nikoliv na nálepky, zda jsme levicí či pravicí, liberály či konzervativci, populisty či technokraty. Pro nás je zásadní, zda jsou naše řešení funkční a proveditelná.

Je poctivé říct, že k realizaci každého řešení je zapotřebí Vás všech, protože i ta nejlepší myšlenka se bez Vaší vůle a Vašeho úsilí nedá zrealizovat.
Nebudeme Vám tedy slibovat, že vše vyřešíme za Vás, každý neseme svůj díl odpovědnosti. Přinášíme skutečně proveditelná řešení a vytvoříme podmínky pro jejich realizaci společnými silami. Jsme PRO a Vy?

Držíme se svých základních hodnot.

Jsme tu, protože nás spojila potřeba postavit se proti zvůli a aroganci, neschopnosti a neodbornosti minulé i současné politické reprezentace, kterou ukázala koronavirová krize. Jsme lidé mnoha profesí od vědců, lékařů, právníků, manažerů, ekonomů až po hasiče, zdravotní sestry a pedagogy. Každý z nás ve svém oboru něco dokázal, vytvořil a získal si respekt svého okolí. Jsme tu proto, že každý z nás má znalosti, schopnosti, zájem a vůli přispět k řešení problémů.

Právo

Budeme hájit právo a právní stát, abychom chránili svobodu jednotlivce před arogancí státní moci a nespravedlností. Zachování práv a svobod jednotlivce je naší nejvyšší prioritou.

Respekt

Vzájemný respekt a zodpovědnost se musí vrátit do naší společnosti. Jsou podstatou řešení současných problémů a největší obranou svobody a důstojnosti každého z nás.

Odbornost

Odbornost a poctivá práce je základ úspěchu. Vymezíme se vůči ignorování odbornosti a budeme řešit společenské problémy odborně, s pokorou a respektem k odlišným názorům.

Jsme připraveni pro Vás pracovat a získat si Vaši důvěru i respekt.

12. programových tezí PRO

Víme, že vše je naléhavé a potřebné, víme ale, že nelze mít vše hned. Máme jasně dané cíle a víme, kudy vede cesta. Pro to, aby se z České republiky stala prosperující země, aby lidé zde mohli žít důstojným životem, stačí jen plně využívat potenciálu, který zde máme. Je čas být opět PRO.

1. Pro právo a svobody
  • Ochrana práv občanů je základní rolí státu, proto musí mít občané vždy přístup k účinné soudní ochraně svých práv a svobod před zásahy ze strany státní moci.
  • Práva a zájmy jednotlivce jsou nedílnou součástí veřejného blaha, v žádném případě mu nemohou být podřízeny.
  • Státní moc nesmí být nikdy zneužita k omezení práv občanů.
  • Správní orgány musí aplikovat právo jednotně.
  1. Svoboda slova a právo na šíření vlastního názoru a právo na informace jsou nezadatelné a tvoří základ demokracie.
    1. Nepřipustit ostrakizaci ani kriminalizaci oponentního názoru a odmítnout zneužívání pojmu dezinformace.
    2. Důsledně hájit svobodu slova a projevu, cenzura je nepřípustná.
  2. Obnova důvěry v justici a v dosažení spravedlnosti je základním kamenem důvěry občanů ve stát.
    1. Revize fungování soudní moci s cílem zvýšit její důvěryhodnost a účinnost při zachování její nezávislosti (diskutovat o odpovědnosti soudce za kvalitu rozhodnutí, zvážit přímou volbu soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu s cílem dosažení jejich nezávislosti na aktuální politické moci).
    2. Vytvořit účinné pojistky proti zneužití práva (zrychlené řízení Ústavního soudu ve stavech předvídaných ústavními zákony, podpora odborné veřejné diskuse o pojistkách demokracie – právo na odpor apod.).
  3. Je nutné očistit právní řád od nesystémových zásahů z krizových období (covid, válka na Ukrajině).
    1. Okamžitě zrušit pandemický zákon.
    2. Provést důslednou revizi všech právních předpisů (vč. podzákonných) přijatých v období od března 2020 do současnosti – v případě nejasností o důvodech přijetí těchto předpisů takové předpisy zrušit.
  4. Občanské právo vytváří právní rámec běžného života nás všech, jeho novela vytvořila příliš mnoho nejasností.
    1. Nutnost odborné diskuse o dopadech revize občanského práva (NOZ 2012), identifikace a oprava problematických části.
    2. Realizace doporučených řešení při respektování právní kontinuity, předvídatelnosti a srozumitelnosti práva.
  5. Je třeba zefektivnit ochranu občanů před nekontrolovatelným zadlužováním. Toho nelze dosáhnout dílčími řešeními následků zadlužení, ale zavedením účinné spravedlivé ochrany ve spojení s podporou finanční gramotnosti občanů. Stát musí zavést mechanismy, chránící občany před zneužitím úvěrových nástrojů, současně ale musí podporovat pocit odpovědnosti lidí k vlastním financím, a to již v rámci výuky ve školách.
    1. Insolvence a exekuce musí být rychlé, účinné, musí pomáhat těm, kdo mají zájem své problémy řešit.
    2. Systém oddlužení nesmí být nespravedlivý vůči věřitelům, kteří nejsou profesionály.
    3. Systém exekucí je bezpodmínečně nutné racionálním způsobem očistit od miliónů zbytečně vedených řízení.
  6. Je třeba upravit fungování orgánů veřejné moci v oblasti práva, zejména zakotvit roli Ministerstva spravedlnosti v systému státní moci jako garanta jednotného výkladu práva a ústavnosti výkonu statní správy.
    1. Ministerstvo spravedlnosti by mělo být v rámci vlády hlavním garantem ústavnosti výkonu státní správy v nejširším slova smyslu. Dnes za neústavnost výkonu státní moci nenese nikdo odpovědnost.
    2. Ministerstvo spravedlnosti by mělo být rovněž ústředním orgánem určujícím výklad práva pro interní účely státní správy v souladu s právními předpisy a jejich výkladem soudním, aby se vyloučily situace, kdy dva orgány vykládají stejný předpis jinak.
    3. Stát musí využívat represivních nástrojů citlivě a s vědomím odpovědnosti za jejich zneužití. Musí zejména nahradit občanům a firmám veškeré náklady přestupkového řízení, pokud se jim nepodaří spáchání přestupku prokázat.
2. Pro bezpečnost ČR
  • Bezpečnost občanů ČR je prioritou. Nesmí být ohrožena ani jednáním politiků, ani momentální společenskou poptávkou. Populismus do řešení bezpečnosti nepatří.
  • Bezpečnostní politika musí být účinná a současně šetrná k právům občanů. Otázky individuální bezpečnosti, bezpečnosti státu i bezpečnosti z hlediska ochrany kyberprostoru je třeba řešit komplexně s přihlédnutím k zájmům ČR a důrazem na zachování základních práv a svobod občanů.
  • Práce bezpečnostních složek se musí za všech okolností řídit českým právem, a to včetně otázek migrace a azylové politiky.
  • Uprchlíkům před ozbrojenými konflikty je třeba poskytovat nutnou humanitární pomoc. Rozsah a způsob pomoci nesmí poškozovat zájmy občanů ČR. Uprchlíci nesmí být jakkoli zvýhodňováni na úkor občanů ČR.
  • Trváme na návratu uprchlíků před ozbrojeným konfliktem zpět do jejich vlasti ihned, jakmile to bude bezpečné. Pokud budou chtít zůstat v naší zemi, musí splnit standardní podmínky migrační politiky ČR.
  1. Nezávislost bezpečnostních složek je nutnou podmínkou pro zajištění práva i bezpečnosti.
    1. Orgány činné v trestním řízení nesmí být při výkonu své činnosti ovlivňovány ani politiky ani společností či společenskou poptávkou a nesmí mít obavy z vyšetřování kterékoli osoby podezřelé z páchání trestné činnosti.
    2. Bezpečnostní sbory nesmí být nikdy zneužívány k prosazení politických cílů.
    3. Vedení bezpečnostního sboru musí mít vždy právo se vyjádřit k požadavkům ministerstva vnitra a vlády a ministerstvo a vláda musí mít povinnost tyto požadavky zohlednit.
    4. Vrcholní funkcionáři bezpečnostních sborů nesmí být jmenováni do svých funkcí v závislosti na aktuální politické moci, významný vliv na obsazení vedoucích funkcí by měli mít samotní příslušníci bezpečnostních sborů.
  2. Bezpečnostní složky jsou tvořeny lidmi, pracují s lidmi a především pro lidi.
    1. Kvalita bezpečnostního sboru je závislá na kvalitě každého příslušníka.
    2. Příslušníci bezpečnostních sborů mají svá občanská práva. Za vyjádření občanských práv či postojů nesmí být příslušník postihován, pokud neovlivňuje plnění jeho služebních povinností.
    3. Konkrétní povinnosti a pokyny musí být příslušníkům ukládány vždy jasnou formou, zejména rozkazem. Příslušník pak musí mít účinné právo ochrany proti plnění nezákonného rozkazu, pokud jeho nesplněním nedojde k bezprostřednímu ohrožení života.
    4. Funkcionáři bezpečnostních sborů musí respektovat individualitu každého příslušníka a vytvářet příznivé pracovní prostředí pro výkon služby.
    5. Zajistíme skutečnou nezávislost a smysluplnost úřadu ombudsmana jednotlivých bezpečnostních sborů.
  3. Bezpečnostní politika jako komplexní řešení
    1. Bezpečnostní politika musí brát v úvahu veškeré varianty hrozeb, od ohrožení jednotlivců, přes ohrožení státu a jeho svrchovanosti, až po hrozby vyplývající z digitalizace procesů v oblasti strategických aktiv ČR.
    2. Bezpečnostní politika musí být nastavena tak, aby byla účinná.
    3. Bezpečnostní opatření musí být realizována v souladu se zásadami demokratického právního státu a musí respektovat individuální ochranu práv a svobod občanů.
  4. Migrační politika striktně podle českého práva. Je to naše země, a tedy platí naše pravidla.
    1. Migrační politika musí být v souladu se zájmy občanů ČR a nesmí je poškozovat.
    2. V případě nelegální migrační hrozby musíme být připraveni bezprostředně obnovit ochranu státních hranic.
    3. Spolupráce v oblasti migrační politiky na úrovni EU je potřebná. Musí však respektovat zájmy občanů ČR a musí být založena na dobrovolnosti. Vnější zásahy orgánů EU do migrační politiky členských států, vynucované kvóty na přerozdělování migrantů apod. jsou nepřijatelné.
    4. Je třeba zefektivnit ochranu hranice EU a Schengenského prostoru.
    5. Azyl či doplňkovou ochranu je možné poskytovat pouze v řádně odůvodněných případech, které je nutné individuálně posoudit a průběžně ověřovat.
  5. Na uprchlickou krizi je nutné reagovat rychle, avšak s rozvahou a přiměřeně.
    1. Humanitární pomoc je samozřejmostí, nikoliv však povinností.
    2. V případě uprchlických krizí je nutné okamžitě zavést opatření k tomu, aby bylo možné identifikovat osoby, které vstupují na území ČR, a stát měl přehled o tom, kolik osob cizí státní příslušnosti se na území ČR nachází a kde se zdržují (vč. obnovy kontrol na hranicích).
    3. Uprchlíkům před ozbrojeným konfliktem je třeba v mezích aktuálních možností poskytovat nutnou humanitární pomoc a podporu. Uprchlík nesmí mít více práv než občan ČR a nesmí být na úkor občanů ČR jakkoli zvýhodňován.
    4. Trváme na návratu uprchlíků před ozbrojeným konfliktem zpět do jejich vlasti ihned poté, co bude konflikt ukončen. Pokud budou chtít zůstat v naší zemi, musí se podrobit standardnímu řízení v souladu s migrační politikou ČR.
3. Pro obnovu ekonomiky
  • Zvýšit čisté příjmy zaměstnanců, živnostníků i podnikatelů prostřednictvím zvýšené produktivity české ekonomiky. Práce se musí lidem vyplatit a zajistit zvýšení životní úrovně domácností.
  • Změnit strukturu české ekonomiky, definovat nové strategické oblasti české ekonomiky a podpořit jejich rozvoj.
  • Odmítnout pozici laciné pracovní síly a montovny Evropy, posílit ekonomickou nezávislost naší země a vrátit ji na úroveň průmyslového lídra Evropy.
  • Investovat do rozvoje Strategické infrastruktury, zásadní změnou legislativy umožnit její okamžitou realizaci.
  1. Zvýšení hodnoty Vaší práce jejím efektivnějším využitím a změnou struktury ekonomiky.
    1. Zvýšit podíl kvalifikované práce s vyšší přidanou hodnotou v české ekonomice, který povede k růstu produktivity ekonomiky (růst HDP a zejména HNP na osobu). Vyšší produktivita ekonomiky vytvoří prostor pro organický růst příjmů domácností, živnostníků a firem.
    2. Odmítnout pozici laciné pracovní síly a montovny Evropy, zvýšit ekonomickou nezávislost a samostatnost ČR.
  2. Definování nových strategických oblastí české ekonomiky a podpořit jejich rozvoj (vytvořit skutečný český průmysl 4.0).
    1. Dlouhodobá podpora těchto oborů: nanotechnologie a biotechnologie, farmacie, energetika (jádro, bezpečnost, soběstačnost, energetické sklady, domácí výroba energie), IT průmysl (umělá inteligence, robotika, 3D tisk atd.).
    2. Snížit závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu.
    3. Zaměřit se na specifické oblasti, které mají největší perspektivu a potenciál v ČR a pomocí investic usilovat o to, aby se Česká republika stala průmyslovou a energetickou páteří Evropy v těchto oblastech.
  3. Změna struktury vývozu – místo surovin a polotovarů vyvážet konečné produkty.
    1. Aktivní ekonomická zahraniční politika podporující prodej českých produktů.
    2. Vyvážet pouze přebytky, upřednostnit domácí spotřebu a podporu domácího trhu.
  4. Strategické investice státu do infrastruktury – definovat strategický plán pro rozvoj klíčové infrastruktury ČR na období příštích 20 let
    1. Investice do klíčových silničních dopravních staveb vč. dálnic a rychlých železničních spojení v souladů s Vizí mobility, modernizace datové a komunikační infrastruktury pod kontrolou státu, energetické sítě (přenosová soustava, zdroje energie – jaderné elektrárny, sklad vyhořelého paliva, vodní elektrárny, energetická uložiště atd.), ale i páteřní infrastruktura veřejných služeb.
    2. Strategické investice státu oddělit od státního rozpočtu a umožnit (jako jedinou výjimku) jejich financovány dluhem v poměru max. 80 %.
    3. Jejich realizace bude zajištěna formou zvláštního zákona o realizaci Strategických investic, který bude obsahovat přehled těchto strategických investic a výrazně zjednodušovat územní a stavební řízení pro tyto prioritní projekty, případně udělit stavební povolení přímo ze zákona. Současně zaručí nemožnost zneužívat institutu Strategických investic pro zvůli státní moci při nakládání s veřejnými prostředky.
  5. Podpora investic firem a občanů do obnovy a modernizace české ekonomiky.
    1. Daňové zvýhodnění investic – dočasně snížit daňové odpisy nových investic, zavést samostatné zrychlené daňové odpisy pro investice do výzkumu a vývoje inovací a nových technologií, což podpoří modernizaci ekonomiky a přechod podnikatelské sféry k novým technologiím a inovacím.
    2. Aktivace úspor domácností do investic – vytvořit atraktivní prostředí pro investice domácností jak do české ekonomiky, tak v zahraničí.
    3. Otočit tok dividend Z na DO České republiky nastavením daňové legislativy a systému mezinárodních smluv na proinvestiční režim ve prospěch ČR.
  6. Zachovat českou korunu, posilovat autonomii české ekonomiky, její soběstačnost a suverenitu.
    1. Ekonomický patriotismus – podpora poptávky po českých výrobcích, zvýšit informovanost a povědomí občanů, že zakoupením českých výrobků přispívají domácí ekonomice, a tedy i sami sobě. Vývoz klíčových surovin (energie, voda, potravinové suroviny) pouze pro přebytky, prioritou je ekonomická i surovinová soběstačnost díky vlastní produkci.
    2. Obnova a podpora malého a středního podnikání.
    3. Obnovení kontroly nad klíčovými surovinami – především energie a voda.
4. Pro stabilizaci financí
  • Vyšší příjmy státního rozpočtu musí vytvářet především zvýšená efektivita ekonomiky, nikoliv jen zvyšování daňové zátěže. Nejprve je nutné zvýšit příjmy domácností a firem, nikoliv příjmy státu.
  • Jednoduché a předvídatelné daně v transparentním prostředí. Sektorová daň pouze jako nástroj pro nutnou stabilizaci rozpočtu.
  • Reforma veřejné správy – vyšší profesionalita, vyšší efektivita a nižší výdaje.
  • Stát nesmí žít na dluh, ten lze použít pouze pro ekonomicky prospěšné investice. „Provoz“ státu bez investic musí být vždy vyrovnaný. Stát může utrácet jen tolik, kolik vybere na spravedlivých daních.
  1. Vyrovnaný provozní rozpočet státu – oddělit investiční rozpočet od státního rozpočtu.
    1. Provozní rozpočet musí být vždy vyrovnaný (pouze v případě válečného stavu či přírodní katastrofy velkého rozsahu je možno připustit deficit provozního rozpočtu – schválený ústavní většinou). Dluhová služba bude součástí provozního rozpočtu.
    2. Financování strategických investic formou účelově určených dluhopisů, které budou nabídnuty především českým domácnostem a firmám – každý vydaný dluhopis má sloužit k financování konkrétní investiční priority ČR. Investoři do těchto cenných papírů by tak měli jasný přehled o tom, kam jejich finanční prostředky budou směřovat. Například „Dluhopis Dukovany“ či „Dluhopis D3.
    3. Pro realizaci investic využit potenciálu partnerství veřejného a privátního sektoru k realizaci infrastrukturálních projektů i rozvojové programy EU.
  2. Jednoduché a předvídatelné daně v transparentním prostředí.
    1. Jednotná daň z příjmů 15 %, zjednodušení daňového přiznání na 1 A4 (vč. možnosti jeho podání online.
    2. Okamžité zrušení konceptu superhrubé mzdy u OSVČ.
    3. Vytvořit atraktivní daňové prostředí pro investiční fondy. Eliminovat důvody pro daňové úniky do zahraničí.
    4. Stabilizovat daňovou soustavu a vytvořit transparentní daňové prostředí pro podnikatele. Zrušit každoroční daňové balíčky – podnikatelé musí vědět, jaké daně budou platit, a ne být každý rok překvapováni. Je nezbytné zamezit změnám pravidel během hry.
    5. Zavedení sektorové bankovní daně jako stabilizačního nástroje veřejných financí, případný negativní dopad na občany kompenzovat zvýšením slevy na daňového poplatníka. Národní Rozvojový Fond, jako náhrada sektorové bankovní daně, bude zrušen, jeho zůstatek bude použit jako vstupní prostředky pro Strategické Investice.
    6. Socializace nepřímých daní – zlevnit základní životní potřeby (potraviny, náklady na bydlení, energie a vzdělávání) snížením DPH a naopak zvýšení DPH u zbytných statků tak, aby celkový dopad byl rozpočtově neutrální.
    7. Snížení daňové zátěže u pohonných hmot (snížení DPH na 10 % a úprava spotřební daně – levné pohonné hmoty jako impuls pro zvýšení ekonomické aktivity). Revize rozpočtového určení spotřební daně tak, aby větší část této daně byla použita na rozvoj a provoz dopravního systému.
    8. Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na obrat nad 5 mil. Kč ročně.
  3. Reforma veřejné správy – vyšší profesionalita, vyšší efektivita a nižší výdaje.
    1. Realizovat již dávno deklarované právo občanů na digitální službu veřejné správy. Čekat ve frontě mají soubory, nikoliv lidé s číslem. Digitalizace veřejné správy je naprosto nutná, ovšem při zachování práva občanů zůstat offline. Využití digitální služby musí být právo občanů, nikoliv jejich povinnost.
    2. Zefektivnit vládnutí prostřednictvím konsolidace roztříštěných kompetencí resortů státní správy a podřízených organizací. Odstranit překryvy a duplicity a zajistit chybějící meziresortní koordinaci.
    3. Snížit počet pracovníků ve veřejné správě, vytvořit nová pravidla pro osobní ohodnocení (motivaci) v závislosti na výkonu a výsledku. Méně dobře placených úředníků zajistí lepší služby než více špatně placených úředníků.
    4. Důsledně oddělit a utlumit zbytné oblasti veřejné správy, důraz na hlavní části veřejné služby – bezpečnost, spravedlnost, školství, zdravotnictví, sociální služby a správa věcí veřejných (řízení obcí).
    5. Snížení počtu pracovníků ve veřejném sektoru bude přirozeným řešením nedostatku pracovních sil v soukromém sektoru za podmínky správně nastaveného systému rekvalifikace.
    6. Úředníci musí chápat výkon státní správy jako službu veřejnosti.
    7. Zcela nezbytné je odstranění jakékoliv formy bossingu a klientelismu ve státní správě. Každý úředník státní správy musí mít možnost profesního růstu výhradně na základě svých schopností. Každému úředníkovi musí být k dispozici institut, který se zastane jeho práv v případě sporu.
  4. Revize struktury i provozu ztrátových podniků vlastněných či spoluvlastněných státem nebo obcemi. 
    1. Na úrovní státu se jedná například o podniky Česká pošta, České dráhy a další. V případně obcí pak především o dopravní podniky jednotlivých měst, TSK a další.
    2. Zapojení soukromého sektoru tam, kde soukromý sektor dosahuje vyšší efektivity. Možnost public-private partnership nebo privatizace za cílem profitability, avšak vždy mimo strategické oblasti státu a bez snížení úrovně i rozsahu poskytované veřejné služby.
5. Pro životní úroveň
  • Čistý příjem z práce či podnikání musí být vyšší než sociální dávky a musí být dostatečný pro zajištění důstojného života. Práce lidí v ČR má svou hodnotu.
  • Pracující lidé mají právo na důstojný život i po svém odchodu do důchodu.
  • Současný sociální systém je nestabilní, dlouhodobě neudržitelný a nezajištuje důstojný život potřebným a ani seniorům.
  • Na základě široké diskuse připravit konsensuální reformu sociálního systému, která zajistí důstojný život těm, kteří systému nezneužívají, a bude postavena na principu nejen vzájemné ale i mezigenerační solidarity.
  1. Dostupné bydlení díky vyšším příjmům, nikoliv díky vyšším daním. Bytů není nedostatek, ale občané ČR na ně ekonomicky nedosahují.
    1. Dostupnost bydlení je poměr mezi cenou bydlení a příjmem domácností, pro zvýšení dostupnosti je tedy nutné, aby příjmy rostly rychleji než ceny bytů. Dosud tomu bylo opačně. Cenu bytu určuje trh, je tedy nutné organicky zvýšit příjmy domácností.
    2. Nutností je rozvoj nájemního bydlení jako dostupné a flexibilní alternativy. Zdanění investičního bydleni je chybnou cestou, neboť jen zvýší ceny nájmů a sníží dostupnost této alternativy.
    3. Je nutné obnovit družstevní bydlení, nedostatek pozemků lze řešit zapojením obcí, které do družstva vloží pozemek vhodný ke stavbě výměnou za omezení užívání bytů i převoditelnosti (družstevní byty budou sloužit pouze k bydlení, nemusí být volně prodejné).
    4. Zjednodušit a zrychlit stavební legislativu, vlastník pozemku bude mít právo realizovat stavbu v souladu s platným územním plánem.
    5. Snížit náklady na bydlení (tj. i energie) díky citlivějšímu nastavení snížené sazby DPH a přeřazení všech nákladů na bydlení (tedy i energií) do této sazby.
  2. Životní úroveň domácností lze zvýšit především růstem příjmů domácností, nikoliv jen administrativním opatřením. Jinak hrozí prohloubení inflace.
    1. Valorizace daňové slevy na poplatníka a přídavků na děti.
    2. Snížení daní o uhrazené náklady na sebevzdělávání a zvyšování kvalifikace i pro zaměstnance. Dokončením školy vzdělávání nekončí.
  3. Podpora péče o děti výdělečně činných osob.
    1. Rozvoj systému předškolní péče o děti s cílem umožnit rodičům výkon práce či podnikání.
    2. Umožnit rodičům širší variabilitu možností v období péče o malé děti.
  4. Stát je poskytovatelem veřejných služeb a daně jsou cenou, kterou za tyto služby platíme. Se službami spokojený občan nemá důvod neplatit daně.
    1. Proklientský přístup – občané jsou platící klienti, konstruktivní přístup k občanům se musí stát součástí hodnocení pracovníků veřejného sektoru.
    2. Povinnost státu/samosprávy zajistit veřejné služby. Pokud toho nejsou schopny, bude náležet občanům sleva na dani kompenzující jejich zvýšené náklady na zajištění náhradní služby.
    3. Stát/samospráva je pro občany partnerem, nikoliv nepřítelem. Vytváří občanům prostor pro jejich život, jejich plány a pro jejich realizaci. Nediktuje jim, co smějí či mají dělat.
  5. Reforma důchodového sytému na základě široké odborné diskuse a konsenzuálního řešení je nezbytná.
    1. Zvýšit mezigenerační solidaritu v důchodovém systému.
      1. Daňová asignace – dobrovolné převedení části daně z příjmů ve prospěch rodičů či prarodičů.
      2. Část důchodu odvíjet od výše příjmů dětí v ČR. Prosazení konceptu: Investice do dětí je nejlepší zabezpečení pro důchod.
    2. Zvážit založení Státního investičního fondu a strategické společnosti vlastněné státem (ČEZ, Lesy ČR a další) do něj budou vloženy – zisk fondu pak bude užit k financování penzijní reformy a penzí, nikoliv k vyrovnávání rozpočtu jako dosud.
    3. Umožnit přivýdělek k důchodu do výše průměrného platu osvobozený od odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
    4. Sociální dávky nesmí být dávkami automaticky nárokovými. Posouzení nároku musí být více individuální a adresné, nikoliv plošné. Současně ale musí platit, že o každého občana, který se bez své viny ocitl v sociální nouzi, se stát postará. Tohoto závazku nesmí být zneužíváno a stav sociální nouze vytvářen cíleně.
6. Pro energii
  • Vytvořit z ČR evropskou velmoc v energetice. Vývoj mikro reaktorů a nových bezpečných technologií, výstavba nových bloků JE a především jaderné úložiště jsou prioritou.
  • Vývoz jen energetických přebytků, domácí spotřebu uspokojit přímo, bez zahraničních burz, prostředníků a spekulantů.
  • Snížit surovinovou závislost na dovozu racionálním využíváním vlastních zdrojů.
  • Levná energie jako konkurenční výhoda pro české podnikatele na evropském trhu.
  1. Veškerou domácí spotřebu energie (domácnosti, živnostníci a firmy danící v ČR a veřejný sektor) pokrýt energií vyrobenou v ČR.
    1. Vnitřní trh bez zapojení mezinárodních překupníků a burzy v Lipsku.
    2. Regulace ceny – fixní cena nebo metodou náklady plus přiměřená marže (jednotkové náklady a marži musí dodavatel zveřejnit a tvoří součást smlouvy).
    3. Prodej na burze v Lipsku bude umožněn pouze pro přebytkovou produkci určenou k exportu.
    4. Odstoupení od systému emisních povolenek – tento systém nemá s ochranou životního prostředí nic společného a profitují z něj převážně finanční spekulanti.
    5. Očekávaný efekt – cena pro konečného spotřebitele 3 Kč/kWh + DPH. Jakákoliv částka nad takto stanovenou cenu je pouze ziskem burzy či příspěvkem na systém emisních povolenek. ČEZ tedy nebude tratit ani korunu a jeho zisk zůstane nedotčen.
  2. Obnovit plynulé zásobování plynem v ČR, eliminovat riziko přerušení dodávek.
    1. Uzavření dlouhodobých kontraktů na dodávky zemního plynu s cenou plynu do 300 USD/1000m3.
    2. Zpětný odkup 6 podzemních zásobníků zemního plynu od RWE do vlastnictví ČR. Vrácení těchto 6 zásobníků s celkovou uskladňovací kapacitou 2,7 mld. m3 do systému státních hmotných rezerv.
    3. Regulace ceny – fixní cena nebo metodou náklady plus přiměřená marže (jednotkové náklady a marži musí dodavatel zveřejnit a tvoří součást smlouvy).
    4. Očekávaný efekt – cena zemního plynu pro všechny kategorie odběratelů v ČR do 9 Kč/1 m3 + DPH.
  3. Ekologizace CZT (centrální zásobování teplem).
    1. Regulace ceny – fixní cena nebo metodou náklady plus přiměřená marže (jednotkové náklady a marži musí dodavatel zveřejnit a tvoří součást smlouvy) pro všechny kategorie odběratelů v ČR.
7. Pro zahraniční politiku
  • Zahraniční politika vždy musí hájit zájmy České republiky a jejích občanů na mezinárodní scéně.
  • Dobré sousedské vztahy jsou základem bezpečnosti a ekonomické prosperity.
  • Zájmem České republiky a jejích občanů je být členem evropského společenství suverénních států, které spolu jednají jako rovný s rovným. Pokud EU má být tímto společenstvím, tak se musí vrátit k myšlenkám, na kterých byla založena, tedy vzájemná spolupráce států, nikoli centrální řízení z Bruselu.
  1. Dobré sousedské a vyvážené mezinárodní vztahy jsou základem bezpečnosti a ekonomické prosperity.
    1. Další rozvoj vztahů se sousedními státy na principu politiky dobrých sousedských vztahů včetně respektování všech odlišností a specifik.
    2. Důraz na hraniční regiony a místní přeshraniční spolupráci.
    3. Obnovit a udržet svobodný pohyb osob bez jakýchkoliv diskriminačních podmínek, jako jsou covid pasy a jiná obdobná protiústavní omezení, avšak s výhradním právem omezení pohybu cizinců v případě nelegální migrace či bezpečnostního ohrožení státu.
    4. Podporovat volné sdružování a svazky sousedních států, vycházející ze zkušeností společného historického vývoje, specifik kultury, kulturní identity a společných ekonomických či občanských zájmů.
  2. Jsme přesvědčeni, že je v zájmu České republiky a jejích občanů být členem evropského společenství suverénních států, které spolu jednají jako rovný s rovným. Současná Evropská unie se čím dál více vzdaluje od této koncepce, proto je nutné iniciovat změnu.
    1. Zůstat členem Evropské unie, avšak požadovat zásadní reformu unie ve směru její transformace na mezinárodní servisní organizaci sloužící zájmům zúčastněných suverénních států, kdy státy mají právo (možnost) a nikoliv povinnost služeb využívat.
    2. Bránit přijetí jakýchkoliv rozhodnutí Unie, která by byla v rozporu se zájmy České republiky.
    3. Rozhodnutí, zasahující do svrchovanosti České republiky, nelze činit bez výslovného souhlasu České republiky – nelze připustit u zásadních otázek přijímání rozhodování většinovým způsobem, a tím i možnost přehlasování ČR.
    4. Nenadřazovat zájmy Unie a jí deklarované zájmy globální povahy nad zájmy České republiky (a členských států obecně). Posílit princip, že nejlepším dotačním programem České republiky je její dobře fungující ekonomika bez závislosti na dotacích.
    5. Odmítnout přechod dalších národních pravomocí na Unii, naopak vrátit některé pravomoci zpět na úroveň členských států.
    6. Maximálně omezit současné byrokratické zatížení Unie včetně boje proti korupci snížením objemu přerozdělování a zásadně omezit množství regulace ze strany EU, společný trh není jednotný trh.
    7. Opustit systém přímo použitelných právních předpisů EU, nikým nevolení úředníci EU nesmí mít moc zasahovat do svrchovanosti členských států. EU musí fungovat jako platforma pro vzájemnou spolupráci – odpovědnost za to, jak budou společné cíle EU realizovány v právu České republiky, musí zůstat České republice. Přímo použitelná nařízení, jako nástroj k omezování svrchovanosti státu, se musí stát minulostí.
  3. Jsme sice malý stát, ale jsme sebevědomá a hrdá země. Přestaňme být servilní k velmocem a usilujme o vyvážené postavení a vzájemně prospěšnou spolupráci.
    1. Posílit vyvážené postavení České republiky se všemi velmocemi; velikost, význam velmoci či její postavení na mezinárodní scéně nesmí být nikdy na úkor plně rovnoprávnému postavení České republiky, včetně zachování její plné nezávislosti při jejím rozhodování.
    2. Podpora zájmů velmocí je možná pouze za předpokladu, že není v rozporu se zájmy České republiky.
  4. Ekonomická diplomacie je nezbytná součást české zahraniční politiky, nabídněme světu české výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
  5. Rozvojové státy se mohou stát pro ČR zajímavým obchodním partnerem. Investujme, ale pouze tam, kde to dává skutečný smysl.
    1. Vztahy s rozvojovými státy musí být založeny na zásadě vzájemné výhodnosti. Česká republika nebyla koloniální velmocí a nelze se vůči ní domáhat jakékoliv její odpovědnosti za tzv. koloniální období. Poskytování rozvojové pomoci není její povinností, ale je vždy gestem dobré vůle. Tato pomoc musí být poskytována uvážlivě, efektivně a cíleně při zachování plné kontroly nad způsoby jejího využití. Naprostý důraz na investiční charakter podpory, jednorázová pomoc není dlouhodobým řešením.
    2. Rozsah a velikost diplomatických zastoupení České republiky v jednotlivých rozvojových státech musí odpovídat zájmům České republiky v tomto teritoriu.
  6. Členství v mezinárodních organizacích je součástí české zahraniční politiky, vždy ale musí být přínosem pro naši zemi a pro její občany.
    1. Posuzovat reálně a věcně skutečnou úlohu a význam OSN při zajištění světového míru a bezpečnosti a přizpůsobit jí i míru angažovanosti České republiky v této organizaci.
    2. Vystoupit z WHO a zvážit setrvání České republiky v některých odborných organizacích OSN a dalších multilaterálních organizacích, závislých na financích od soukromých subjektů. Podporovat vznik skutečně nezávislých odborných organizací.
    3. Optimalizovat podporu České republiky z hlediska skutečné přínosnosti jednotlivých organizací, reálnosti a efektivitě dosahování jimi deklarovaných cílů.
8. Pro vzdělávání dětí
  • Individuální přístup k žákům a studentům je základem vzdělávacího procesu. Vzdělávání musí rozvíjet jejich potenciál a zachovat jejich přirozené tvůrčí schopnosti, učit je kritickému myšlení, odvaze se rozhodnout a nést odpovědnost za svá rozhodnutí.
  • Učit nejprve dovednosti, pak znalosti a nikdy ideologie – klíčová je osobnost učitele jako průvodce pro žáky a studenty při získávání dovedností, znalostí a kompetencí ve vzájemném respektu.
  • Zavedení školného a systému stipendií pro vyšší a univerzitní vzdělávání při zachování rovných a spravedlivých podmínek. Zastavit odliv talentů a absolventů do zahraničí.
  • Více propojit odborné, vyšší i univerzitní vzdělávání s odborníky z praxe (firmy i veřejná správa) s cílem vychovávat odborníky připravené na praxi.
  1. Individuální přístup k žákům a studentům i spolupráce rodiny a školy jsou nezbytné pro rozvoj dítěte.
    1. Umožnit rozvoj silných stránek žáků a studentů snížením počtu žáků/studentů ve skupině a vytvořit prostor pro pedagoga podpořit rozvoj přirozeného talentu a osobnosti studentů. Sjednotit cíle, nikoliv cestu ke vzdělávání.
    2. Zachovat přirozenou snahu dětí učit se a poznávat nové. Vzdělávání musí být v souladu s vývojovou psychologií, nikoliv proti ní.
    3. Rodina tvoří naprostý základ výchovy dítěte, škola ale musí být vhodným doplňkem systému hodnot, který rodina vytváří. Proto je nezbytné zejména na základním školství zajistit co nejpestřejší nabídku typů vzdělávání (od svobodných škol až po školy orientované pouze na výkon), aby se škola a rodina vzájemně doplňovaly.
    4. Dovednosti a znalosti, nikoli ideologie – získávání dovedností a klíčových kompetencí na základní škole a postupný přechod k získávání odborných znalostí (SŠ, učiliště) až po získání expertních znalostí (VŠ) včetně včasného oddělení profesního a akademického vzdělávání.
    5. Zrušit ideologickou indoktrinaci ve školách. Podpora rozvoje názorové plurality a kritické diskuse ve školách.
  2. Klíčová role učitele tvoří základ správné výuky, je nutné ji posilovat.
    1. Role učitele je být pro žáky a studenty průvodcem při získávání dovedností, znalostí a kompetencí.
    2. Učitel je nenahraditelná součást procesu výchovy a vzdělávání. Tendence směřující k omezení kompetencí učitele a jeho nahrazení informačními technologiemi jsou chybné.
    3. Zvýšit kvalitu vzdělávání pedagogů na všech úrovních, práce učitele je poslaní, rolí státu a vzdělávacího systému je zajistit, aby byl na svou roli plně připraven.
    4. Učitel musí být za svůj přístup ke vzdělávání náležitě ohodnocen.
  3. Přenést české školství do 21. století
    1. Větší využití současných vědeckých poznatků a moderních pedagogických metod. Větší důraz na slovní hodnocení a poskytování zpětné vazby.
    2. Informační technologie a angličtina musí být součástí základních dovedností žáků.
    3. Zrušit jednotné státní přijímací zkoušky a státní maturity. Maturita i přijímací zkouška plně v zodpovědnosti školy s větším zaměřením na osobnost dítěte i jeho průběžné výsledky. O úspěchu nesmí rozhodovat jen jednat zkouška.
    4. Liberalizace učňovského vzdělávání (mistrovská zkouška, cechy). Posílit učňovské vzdělávání, vrátit význam a prestiž učňovskému listu.
    5. Zrušit projekt plošné inkluze a vytvořit pravidla pro individuální inkluzi v souladu se zájmy dítěte.
  4. Vzdělávání pro praxi – teoretické znalosti jsou cenným nástrojem pro každou praxi. Jejich aplikace musí být zpevňována praxí a využívána reálným životem už v průběhu studia.
    1. Vytvořit právní prostředí, které umožní vznik vysokoškolských podnikatelských inkubátorů, v jejichž rámci budou mít studenti možnost transformovat své inovace do podnikatelských projektů ve spolupráci se soukromým sektorem.
    2. Pro odborná učiliště je nezbytné obnovit spolupráci se soukromým sektorem při vzdělávání učňů.
    3. Program stipendií a grantů hrazených firmami jako budoucími zaměstnavateli.
  5. Vzdělávání je investice. Školné jako způsob, jak zavést rovné podmínky vzdělávání.
    1. Vytvořit prostor pro rozvoj soukromého vzdělávání na všech úrovních.
    2. Zajistit rovnoprávné financování základního školství všech typů škol bez znevýhodnění. Statní příspěvek bude garantován pro ZŠ a SŠ.
    3. Zavedení systému školného pro vyšší odborné a univerzitní vzdělávání, který nebude omezovat rovný přístup ke vzdělávání a zajistí talentovaným lidem bezplatné vzdělávání prostřednictvím stipendijních programů určených na plnou úhradu školného.
    4. zavedeme statut krajských univerzit a prakticky zaměřených soukromých, resortních, náboženských a jiných vysokých škol, které budou financovány především výběrem školného.
    5. Školné bude vždy podpořeno zvýhodněnými studentskými půjčkami.
    6. Vědecká a odborná práce na vysokých školách musí mít v akademické sféře stejnou pozici bez ohledu na to, zda je vykonávána na státní nebo soukromé škole.
  6. Musíme zastavit odliv talentů a absolventů do zahraničí.
    1. Propojením vzdělávání s praxí umožníme talentovaným lidem zahájit profesní kariéru již v průběhu studia.
    2. Vytvoříme plně hrazené studijní programy na prestižních univerzitách v zahraničí pro talentované studenty, které budou zdrojem talentovaných lidí pro veřejný sektor.
    3. Vymáhat úhradu nákladů (vyplacených stipendií) na odborné vzdělávání v případě odchodu absolventa do zahraničí (nad rámec zahraničních stáží a vzdělávacích programů) ve lhůtě do 5 let od ukončení studia.
9. Pro moderní zdravotnictví
  • Udržet široce dostupné, kvalitní a většinově bezplatné zdravotnictví v ČR s důrazem na prevenci a ochranu zdraví.
  • Zajistit dostatek motivovaných odborníků i dostatek dostupných ordinací praktických lékařů i odborných ambulancí.
  • Zajistit vyšší úroveň primární péče.
  • Individuální dobrovolná spoluúčast a vyšší efektivita v nakládání s finančními prostředky systému veřejného zdravotnictví jako dodatečné zdroje.
  1. Stabilizovat kapacitu a odbornost zdravotnického personálu na všech úrovních zdravotní péče
    1. Zefektivnit proces vzdělávání a přechod do budoucí praxe:
      1. V oblasti nelékařského zdravotního personálu: Sloučení profesního zařazení praktická sestra se zařazením všeobecná sestra, kde vzdělávání je ukončeno maturitou na střední zdravotní škole nebo vyšší odborné škole nebo VŠ.
      2. V oblasti lékařů: Zjednodušení a zkrácení postgraduálního vzdělávání skrze částečnou redukci povinných koleček a nastavením volnějších podmínek pro připuštění k atestační zkoušce. Větší systémová finanční podpora postgraduální přípravy mladých lékařů při závazku působnosti na smluvním místě a v příslušné odbornosti a adekvátní odměna školitelům.
      3. V oblasti studentů zdravotnických oborů: Významné posilnění zapojení studentů do praktického chodu klinik napříč republikou v rámci jejich základní výuky pomocí cílené podpory lékařským fakultám a umožněním široké nabídky nepovinných symbolicky placených praxí změnou na legislativní úrovni, která udělí statut zdravotnického pracovníka všem úspěšným absolventům 4. ročníku (5. a 6. ročník).
    2. Rozšířit pravomoci praktických lékařů a nastavení úhrady za registrovaného pojištěnce tak, aby i menší praxe byly ekonomicky soběstačné a nedocházelo k postupnému „vylidnění“ řídce osídlených oblastí, a výrazně zjednodušit systém postgraduální přípravy na profesi praktického lékaře.
    3. Posílení menších lůžkových zařízení a obnova sítě kvalitních nemocnic 3. typu cílenou pomocí státu s procesem získávání akreditací vzdělávacího postgraduálního pracoviště a legislativní úpravou samotného systému udělování těchto akreditací.
    4. Garance platnosti kurzů a praxí absolvovaných v ostatních evropských zemích tak, aby se čeští lékaři, kteří část své kariéry strávili v zahraničí, mohli v případě svého zájmu snadno a rychle zapojit do praxe v ČR.
    5. Zefektivnění a racionalizace systému aprobačních zkoušek pro lékaře a další zdravotníky přicházející z cizích zemí, kteří mají zájem dlouhodobě pracovat v ČR.
    6. Ukončení plošného porušování zákoníku práce ze strany poskytovatelů zdravotní péče za současného omezení příliš volného pohybu pacienta po systému.
  2. Dosáhnout vyšší efektivity v nakládání s finančními prostředky a zajistit dodatečné zdroje
    1. Komplexní reforma systému zdravotního „pojištění“ tak, aby se od systému zdravotní daně postupně přešlo k systému skutečného zdravotního pojištění.
      1. Reflektovat a revidovat covidové období skrze sérii robustních a veřejně dostupných debat s účastí všech odborníků, kteří o to projeví zájem.
      2. Skrze pravidelné simulace krizových situací trénovat všechny, kteří v takových situacích mají právo a odpovědnost rozhodovat (včetně politiků).
    2. Zvážit založení institutu zdravotního ombudsmana jako ochránce práv lékařů, zdravotního personálu i pacientů před zásahy státní moc do jejich práv a důstojnosti.
10. Pro zlepšení dopravy
  • Připravit proveditelnou Vizi mobility ČR odpovídající očekávání a potřebám občanů i podniků v 21. století a dle ní zreformovat český dopravní systém a zvýšit tak konkurenceschopnost ČR.
  • Odstranit dosud prohlubovaný vnitřní dluh na dopravní infrastruktuře, klíčové dopravní stavby potřebné pro naplnění Vize mobility budou součástí Strategické infrastruktury, musí být neprodleně zahájeny a dokončeny v nejkratším možném čase.
  • Rozvíjet a provozovat dopravní systém udržitelným způsobem, žádný uživatel dopravního systému nesmí být systémově diskriminován.
  • Využít potenciálu ČR jako křižovatky Evropy a vytvořit z dopravy ziskovou součást české ekonomiky.
  • Rozumně a bezpečně využívat moderní trendy, technologie a postupy. Proveditelnost, dlouhodobá udržitelnost a efektivita jsou nezbytné podmínky pro užití inovací v dopravě.
  1. Připravit proveditelnou Vizi mobility a reformovat dopravní český dopravní systém
    1. Kriticky zhodnotit stávající Strategii rozvoje dopravy a definovat novou Vizi mobility, která bude odpovídat očekávání podnikatelů a občanů ČR a bude schopna dostatečně pružně navýšit nabídku služeb a uspokojit poptávku po přepravě. Upravit legislativu pro realizaci Vize a důsledně trvat na nediskriminačním přístup a podpoře českých uživatelů dopravního systému.
    2. Je nutné provést optimalizaci a zefektivnění řízení a rozhodování v sektoru dopravy. Transformace státních struktur a podniků do podoby moderních a efektivních organizací.
    3. Klíčové dopravní stavby nezbytné pro realizaci Vize Mobility budou součástí Strategické infrastruktury ČR a s využitím zákona o Strategické infrastruktuře zahájíme jejich realizaci. Pro ostatní stavby zajistit jejich realizaci na úrovni krajů, měst a obcí.
    4. Změnit přístup k financování rozvoje dopravní infrastruktury od byrokratického řízení a poskytování dotací směrem k financování formou účelových dluhopisů a na následné platby za poskytování služeb dopravní infrastruktury. Důsledně hodnotit veřejné zakázky dle jejich výhodnosti v celém životním cyklu.
    5. Zajistit účinnou a dosud chybějící koordinaci rozvoje inteligentní mobility napříč druhy dopravy, resorty státní správy, státem řízenými podniky, kraji a městy.
  2. Zajistit bezproblémové, bezpečné a efektivní cestování a přepravu odpovídající požadavkům dnešní doby
    1. Vytvořit dostatečně propustnou síť komunikací a služeb pružně reagující na dopravní problémy s využitím kombinace různých druhů dopravy. Dopravní systém musí nabízet uživatelům pestrou paletu možností při volbě cesty z bodu A do bodu B. Jednotlivé druhy dopravy musí vzájemně dobře spolupracovat nikoliv být vůči sobě neférovou konkurencí.
    2. Minimalizovat úmrtí v dopravním systému, stejně jako nepříznivé dopady dopravy zdraví lidí a životní prostředí.
  3. Naplňovat očekávání občanů i podniků a zvyšovat konkurenceschopnost ČR v Evropě
    1. Dopravní systém v ČR nenaplňuje očekávání podnikatelů a občanů, neboť není schopen dostatečně pružně navýšit nabídku služeb a uspokojit poptávku po přepravě. Tím se významným způsobem snižuje konkurenceschopnost ČR.
    2. Řízení sektoru dopravy nesmí být nadále založeno na byrokratickém rozhodování. Stát a jeho úřady musí chápat, že dopravní systém je tu pro občany a firmy, kterým musí poskytovat kvalitní služby dopravy a přepravy.
    3. Dopravní systém ČR musí být nastaven pro 21. století, které je obdobím velkých socio ekonomických změn v chování uživatelů dopravy: řidičů, cestujících, podniků a firem. Je to i období plné celospolečenských výzev, např. klimatická změna, bezpečnostní hrozby. Dopravní systém ČR musí umět na tyto změny a výzvy reagovat, byl dostatečně odolný a současně flexibilní.
  4. Rozvíjet a provozovat dopravní systém udržitelným způsobem
    1. Dopravní infrastruktura v ČR má obrovský a stále prohlubující vnitřní dluh vzniklý dlouhodobým podfinancováním sektoru dopravy. Kapacita všech sítí včetně parkovacích míst je stále nedostatečná a případné využití nových zdrojů energie v dopravě, jako jsou elektřina a vodík, si vyžádají výstavbu nové rozsáhlé infrastruktury.
    2. Při realizaci Vize mobility je nutné provést nezbytné strukturální změny ve výstavbě a hospodaření s dopravní cestou, které naši zemi v dalších letech dostanou na úroveň standardů a postupů běžných ve vyspělých zemím Evropy.
    3. V nové strategii rozvoje železniční dopravy určit další udržitelný směr rozvoje regionální železnice, podpořit rozvoj rychlých železničních spojení a zvýšení kapacity železniční infrastruktury. Přijmout reálná opatření ke zvýšení dopravních výkonů v nákladní dopravě na železnici. Vysokorychlostní tratě mají smysl jako součást panevropského projektu, který částečně nahradí leteckou dopravu a propojí velká města ČR s Evropou.
    4. Realizovat systémové změny ve veřejné osobní dopravě tak, aby byl vytvořen jeden plně funkční, nákladově efektivní a pro cestující atraktivní integrovaný dopravní systém.
    5. Dopravní systém je potřeba rozvíjet s výhledem minimálně na 20 let dopředu, je třeba odmítnout realizaci zastaralých řešení jen proto, že jsou již schválena či zanesena v územních plánech.
  5. Rozumně, efektivně a bezpečně využívat moderní trendy a technologie
    1. Digitalizace dopravy a zavádění nových postupů a nejnovějších technologických trendů – digitální dopravní agendy, telematika, automatizace, elektrifikace, elektromobilita a vodík, autonomní vozidla, to vše má své místo v budoucnosti dopravy v 21. století.
    2. Tyto trendy, inovace a technologie je však potřeba zavádět promyšleným a koncepčním způsobem a s hlubokou odbornou znalostí a pochopení všech souvislostí i dopadů a vždy s důrazem na bezpečnost i ekonomickou proveditelnost. Pouze takto budou technologie skutečně pomáhat naplňovat vizi bezpečné, bezproblémové a efektivní dopravy.
11. Pro české zemědělství
  • Vzduch, voda a půda jsou tři základní přírodní zdroje nezbytné pro život. Je nutné je chránit především ve prospěch lidí, nikoliv však snižováním kvality jejich života.
  • Zemědělská půda je národní bohatství, které musí být využíváno s rozvahou a ve prospěch celé společnosti. Zábory půdy lze umožnit jen v nejnutnějších případech (Strategická Infrastruktura).
  • Zvýšit úroveň soběstačnosti u zemědělských komodit a potravin, které jsou typické pro české zemědělství. Podpořit prodej potravin z českých surovin a zajistit férové podmínky českým zemědělcům.
  • Funkční zemědělství, produkující potraviny, nikoliv průmyslové plodiny, pozitivně přispívá k tvorbě krajiny i k zvýšení úrovně života na venkově.
  1. Zemědělská půda je národním bohatstvím a základním výrobním prostředek k zajištění produkce potravin.
    1. Zemědělskou půdu je nutné průběžně zúrodňovat řádným hospodařením s vyváženou živočišnou výrobou, nikoliv ji drancovat jako v současné době. Dobře obhospodařovaná půda přirozeně zadržuje vodu.
    2. Podporu na plochu podmínit chovem hospodářských zvířat k tvorbě organické hmoty v půdě a zvyšování úrodnosti půdy a vápněním k snižování kyselosti půd.
    3. Je nutné zvýšit a kontrolovat smysluplnou podporu (krajinotvorná technologie, protierozní trvale zelná půda, meziplodiny).
    4. Podpořit řešení erozí a vsakování vody do půdy moderním hospodařením nikoliv nesmyslným zatravňováním vedoucí k nulové produkci.
    5. Omezit zábory zemědělské půdy s vysokou bonitou pro výstavbu a zastavit spekulace se zemědělskou půdou, které zvyšují cenu a nájem půdy a tím dochází k snižován konkurenceschopnosti českých zemědělců.
    6. Zvážit stanovení minimální doby nájmu (pachtu) na 7 let, zemědělství vyžaduje minimálně střednědobé nikoliv krátkodobé investice do půdy.
  2. Vyšší soběstačnost u zemědělských komodit i produkce potravin
    1. Využít produkce obilí k zvýšení stavů hospodářských zvířat a k zvýšení živočišné produkci, obilí nelze vyvážet jako surovinu a chronický nedostatek fosforu řešit drahým nákupem.
    2. V produkci zeleniny, ovoce a brambor vytvořit podmínky podporou investic do zavlažování, výstavby skladů a do zakládaní porostů ovocných sadů.
    3. Zajistit efektivní formy podpory, každá vložená koruna musí zvýšit výkonnost a současně udržet dobrý stav krajiny. Voda se zadrží v půdě, pokud se na ni hospodaří.
    4. Zavést pravidla pro značení potravin českou státní vlajkou (několik stupňů). Potraviny, které obsahují 100 % českých surovin a práce získají nejvyšší úroveň. Podpora budování této značky a důsledná kontrola kvality – ekonomický patriotismus má největší význam právě v zemědělství a potravinářství.
    5. Rozvoj regionálního vnitřního trhu, aby produkce regionu byla primárně spotřebována uvnitř regionu.
  3. Férové podmínky pro české zemědělce a producenty potravin
    1. Zajistit skutečně jednotnou evropskou politiku pro podporu zemědělství, čeští zemědělci nesmí být znevýhodňováni.
      1. Sjednocení plateb z fondů EU – (v současnosti: Holandsko 393 eur/ha, Česká republika 234 eur/ha, Litva 95 eur/ha).
      2. Zvýšit konkurenceschopnost českých producentů sjednocením (na úrovni EU) podpory z národních zdrojů, které se nyní pohybují na úrovni 20 až 25 % úrovně starých členských zemí EU.
    2. V dlouhodobém horizontu je nutné podpořit vybudování zemědělské výroby soběstačné, nezávislé na externích zdrojích. Stát musí zemědělství přijmout jako zásadní součást produkce a podporovat jeho zdravý rozvoj. EU musí zajistit rovné podmínky mezi jednotlivými státy a zabránit dumpingu a nekalé konkurenci díky vyšší dotacím. Evropské dotace nelze „vypnout“ okamžitě, aniž by nedošlo k fatálnímu poškození našich zemědělců. Postup při realizaci transformace v této oblasti musí být velmi obezřetný a citlivý, aby nedošlo k prohloubení jejich již dnes existujícího znevýhodnění vůči konkurenci z jiných členských zemí, naopak toto musí být zcela odstraněno.
    3. Pro bioprodukci zvýšit podpory tam, kde výroba dosáhne úrovně alespoň 50 % produkčního zemědělství, ekologičtí zemědělci musí produkovat cenově dostupné potraviny pro obyvatele naší země.
    4. Novelizovat zákon o významné tržní síle a omezit prodej za pod nákladové či pod nákupní ceny, podpořit vyváženost smluv mezi dodavateli a obchodními řetězci (posílení postavení nejslabšího a nejzranitelnějšího článku – prvovýrobce).
12. Pro rozvoj regionů
  • Nutnost konstruktivní spolupráce mezi státem, kraji a obcemi při řešení regionálních problémů.
  • Znovu nastartovat uzemní rozvoj – většina krajů, měst i obcí mají velmi staré územní plány, které brzdí potřebnou výstavbu. Centrálnímu stavebnímu úřadu budou příslušet pouze liniové stavby a stavby celostátního významu.
  • Stát musí podpořit vybudování dostatečné infrastruktury a občanské vybavenosti pro každý region. Je základem pro vytvoření důstojných životních podmínek v každém regionu.
  • Podpora regionálních producentů a prodeje uvnitř jejich regionu
  • Určení strategických investic na úrovni regionů (krajů, měst a obcí) a umožnit jejich financování obecními či městským účelově určenými dluhopisy, či jinou dluhovou formou.
  • Podpora investičních projektů s finanční účastí občanů.
Regionální politika je prioritou našich komunálních zástupců. Jsou Vám nejblíže, znají místní poměry, vědí, co je potřeba ve Vaší lokalitě změnit a čemu se věnovat. Budou prosazovat vhodná a nezbytná řešení ve Vašem regionu přímo ve spolupráci s Vámi. Nebojte se na ně obrátit, jsou tu pro Vás, stejně jako my.
Kompletní program v PDF
Tým expertů a odborných garantů:
Transparentní
0 %
skrytých záměrů
0 %
Nasazení hájit váš hlas
0 %
Přispějte na kampaň

Naše kampaň je poháněna příspěvky
od fanoušků jako jste vy

ZÍSKANÉ PŘÍSPĚVKY NA KAMPAŇ
0 Kč
Přispět nyní