Jakékoliv zvýšení poplatků nezvýší kvalitu zpravodajství veřejnoprávních médií ani důvěru občanů v jejich práci, jak nám tvrdí politici. Potřebujeme zásadní změnu fungování České televize i rozhlasu.
Fialova vláda se rozhodla, že po utahování opasků, přijde s utahováním smyček kolem našich krků. Jinak se totiž nedá nazvat její další, už před časem avizovaný a připravovaný krok, a to zvýšit rozhlasové a televizní poplatky a rozšířit počet plátců o majitele mobilních telefonů a počítačů. Jako by už těch vládních nesmyslů a nehorázností nebylo za poslední dny dost.
Pracovní skupina složená ze zástupců koaličních stran a veřejnoprávních médií připravuje novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Z dostupných informací by se měl zvýšit rozhlasový a televizní poplatek a zároveň by se měl redefinovat pojem televizní přijímač. Tím by nově měl být i telefon a počítač. A zdůvodnění? Protože na těchto zařízeních lze sledovat vysílání ČT a poslouchat ČRo. Jejich majitelé tedy budou platit ne proto, že se na televizi dívají a rozhlas poslouchají, ale proto, že by tak přes svá zařízení dělat mohli. Jde o naprosto absurdní argument a nemravný požadavek. Vláda, která absolutně selhává v oblasti řízení státu a správy veřejných financí, umí jen jediné, tahat peníze z kapes daňových poplatníků tím, že zvyšuje daně a poplatky a zavádí nové. Protože nic jiného, než daň z mobilu či počítače, to nebude.
Před veřejností neobstojí ani tvrzení, že toto opatření bude mít vliv na kvalitní zpravodajství a kvalitu veřejnoprávních médií, která podle ministra Jurečky mají i veřejnoprávní roli. Tak to jeho tvrzení uvedeme na pravou míru. ČT a ČRo mají ze zákona významnou veřejnoprávní roli. Jenže ji už dávno neplní. Protože hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání jsou zejména:
- a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
- b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
- c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti.
Podle Kodexů ČRo a u ČT plní tato média službu pro veřejnost tím, že poskytují fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek. Poskytují nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře. Vytvářejí pluralitní, invenční a rozmanitou programovou nabídku, která splňuje vysoká etická a kvalitativní měřítka, a nepodřizují snahu o kvalitní výstup tlakům trhu.
Ovšem Česká televize a ČRo dělají už několik let pravý opak. Poskytují neobjektivní, jednostranné, nepravdivé a manipulativní zpravodajství. Brání pluralitě názorů, všestranné diskuzi. Lidi, v mnoha případech uznávané odborníky, dehonestují a hanlivě nálepkují a divákům doslova diktují, co si mají myslet. Možná nepodlehli tlakům trhu, ale vládní propagandě. Nedůvěra občanů vůči nim stále roste a mnozí také své přijímače odhlásili a poplatky neplatí. A proto tento nemravný nápad, proto tato nová daň.
Podle pracovní skupiny by mělo nově platit poplatky asi 600 tisíc uživatelů mobilních telefonů a počítačů. Tady nám vyvstává řada praktických otázek. Proč právě tento počet? Proč mají lidi platit za přístroj, který umí přehrát televizní vysílání a rádio, když je vůbec nesledují a neposlouchají? Poplatky budou platit za trest, že si pořídili moderní přístroj? Lidé se budou sami k platbám přihlašovat? Když platí rodina poplatky za domácnost a ještě každý její člen má tento přístroj, budou platit dvakrát (zatím je takový souběh vyloučen)? Jak se budou platby kontrolovat? Dojde k novele z. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, s tím, že operátoři budou poskytovat data a pravidelný raport ČT a ČRo o majitelích přístrojů? No, to snad nikdo nemohl myslet vážně!
A o jaké částky se vlastně jedná? Loni platilo rozhlasové poplatky 3,8 milionů podnikatelů a domácností, což představuje měsíčně 171 milionů korun z cca 2 miliardového rozpočtu ČRo. Televizní poplatky pak 3,5 milionů subjektů, tedy měsíčně 472 500 000 korun. ČT má cca 7 miliardový rozpočet. Pokud by se muselo platit i za mobily a počítače, počet platících by se rozšířil o cca 600 tisíc.
Jednoduchými počty tak zjistíme, že při stávajícím televizním poplatku 135 korun by se měsíční příjmy ČT zvýšily o 81 milion korun. U rozhlasového poplatku při navýšení o 600 tisíc plátců si ČRo polepší měsíčně o 27 milionů korun. Pokud dojde ke zvýšení počtu poplatníků a zároveň k avizovanému zvýšení poplatků na 180 a 60 korun, dostane ČT měsíčně 738 milionů korun, což je za rok 8 miliard 856 milionů korun. ČRo si pak měsíčně přijde na 264 milionů korun, tedy 3 miliardy 168 milionů korun ročně. A kolik, že to mají obě veřejnoprávní média ty roční rozpočty? ČT cca 7 miliard a ČRo 2 miliardy!
Zákony o ČT a ČRo je určitě nutné novelizovat. Ovšem ne tak, jak nám předvádí nebo jak plánuje současná vláda. Ve zvyšování rozhlasových a televizních poplatků a zavádění jakýchsi nových pseudodaní žádný smysl nevidíme. Ve straně PRO pracujeme na vlastních návrzích novel zákonů. Zcela zásadní totiž je, aby obě média začala znovu poskytovat veřejnou službu, tak jak jim to ukládají příslušné právní předpisy. Musí si zpět získat důvěru diváků, protože ti si pak rádi připlatí za kvalitní informační servis. Změny musí nastat také ve financování obou veřejnoprávních korporací a zvažujeme i variantu úplného zrušení rozhlasových a televizních poplatků.
A zamyšlení na závěr. Šéf ČT ukončil vysílání ČT3 poté, když se mu loni nepodařilo prosadit zvýšení televizního poplatku. Teď zrušením některých stanic vyhrožuje šéf ČRo. To je přece výzva. Tak ty poplatky nechejme tak, ona se ta média zruší sama. A my pak zjistíme, že veřejnoprávní média, která neplní své zákonné povinnosti, vlastně nepotřebujeme.