Právo, respekt a odbornost zpět do škol
Vyhazování ze škol, trestní oznámení, šikana žáků, a to od prvňáčků až po studenty vysokých škol. Policejní hlídka u vstupu do školy. Ostrakizace učitelů, jak od vedení školy, tak ze strany žáků. Naprosté vyřazení rodičů z vlivu na dění ve škole. Devastující hra všichni proti všem se odehrávala na mnohých školách.
Vláda uložila dětem, rodičům a následně i školám řadu povinností bez toho, aby školy vybavila potřebnými kompetencemi k jejich realizaci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy naprosto selhalo. Ministerstvo zdravotnictví vydávalo v době koronakrize mimořádná opatření, vztahující se ke školám, zcela bez respektu k právům dětí.
Zřizovatelé, ale i řada ředitelů nastoupila cestu preference mimořádných opatření před ostatními předpisy (mezinárodní úmluvy, školský zákon, GDPR apod.).
To je pohled na české školství v uplynulých dvou letech, kdy vygradoval neudržitelný vliv zakonzervovaného pojetí vzdělávání v naší republice.
Psychická onemocnění jak u dětí, tak u pedagogů narůstají. Agrese, ale i apatie na školách se stala normou a čím dál více lidí si uvědomuje, že se jedná o systémový problém, nikoli pouze problém v učebních metodách. Strana PRO chce tento problém řešit. Jsme PRO tento problém řešit i s vědomím toho, že snah z řad jednotlivců, z řad pedagogů i rodičů a nejrůznějších iniciativ je dost a mnozí již nevěří, že by změna byla možná.
Dosud však chyběla politická vůle.
Velký počet státních škol byl a bohužel stále je nástrojem k prosazování moci a politické ideologie. Jsme přesvědčeni, že propojením vůle na politické úrovni s převzetím osobní odpovědnosti každého jednotlivce lze české školství posunout minimálně zpět do bodu „nula“. Tedy vrátit do škol právo a respekt všech zúčastněných na procesu vzdělávání k sobě navzájem a odbornost – protože odborníci z praxe do škol patří.
Jsme PRO, aby školství v České republice neklesalo k formálnímu plnění povinné školní docházky, ale aby školy skutečně naplňovaly své poslání, kterým je vzdělávat. Přejeme si, aby se do obnovily obecné cíle vzdělávání, a to:
a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,
c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,
přičemž při naplňování těchto cílů budou vzdělávací instituce ctít i v praxi zásady vzdělávání, kterými jsou:
– rovný přístup
– vzájemná úcta, respekt, názorová snášenlivost, solidarita a důstojnost všech účastníků vzdělávání
za současného zachování respektu k zájmům dítěte.
Ø Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.
Dostali jsme se do bodu, kdy si už nelze nalhávat, že by situace ve školství se dala změnit či zlepšit zaváděním dalších a stále novějších metod a přitom neřešit koncepci. Jsme PRO vedení důsledné diskuse z řad pedagogů, psychologů, sociologů, právníků, ekonomů apod. na téma zvýšení kvality vzdělávání s ohledem na ochranu práv dětí, rodičů i pedagogů. Je pro nás důležité, aby děti a jejich rodiče měli možnost volby způsobu vzdělávání, který vyhovuje potřebám daného dítěte, potažmo potřebám rodiny.
Práci učitele pak vnímáme jako poslání, jako nenahraditelnou součást procesu výchovy a vzdělávání. Rolí státu a vzdělávacího systému je zajistit, aby učitel byl na své povolání plně připraven, za svoji práci náležitě ohodnocen a aby nebyl při své práci přetěžován administrativou.
„Poznání sebe sama je základem pravé moudrosti.“ — Jan Amos Komenský „Vše ať se děje přirozeně, násilí ať se vzdálí ze všeho, co se děje.“ — Jan Amos Komenský
[ssba-buttons]