Odpovědi na nejčastěji kladené otázky

Otázka: Podpořili byste adopce dětí stejnopohlavními páry?

Reakce: Systémově NE, za určitých (zcela výjimečných) okolností v individuálních případech a v zájmu dítěte ANO.

Vysvětlení, řešení: V souladu s českým právem trváme na tom, aby při rozhodování o adopci byl vždy upřednostněn zájem dítěte. Ten lze posuzovat jedině individuálně pro konkrétní případ, a nelze proto vyloučit, že v nejlepším zájmu dítěte bude v konkrétní situaci adopce párem stejného pohlaví. Zejména pokud dítě v takovém vztahu žije od raného dětství. Nemusí jít přitom ani o pár homosexuální. Na druhou stranu zdůrazňujeme skutečnost, že neexistuje cosi jako právo na dítě, takže nepřipustíme, aby takovéto právo vzniklo. Chceme zabránit výrobě dětí na zakázku s následnou adopcí. Rodina tvořená otcem, matkou a dětmi je přirozené prostředí a zároveň hodnota, která si zaslouží ochranu.

• Otázka: Jak byste řešili energetickou krizi a cenový dopad na spotřebitele?

  Reakce: Vždy rychle a na národní úrovni. Čekat na celoevropské řešení nikdy nebudeme a čekání se ukázalo jako extrémně drahé.

  Vysvětlení, řešení: Řešení je v celém souboru opatření ale především:

  1. Ukončení systému emisních povolenek (cca 15% ceny)
  2. Stát musí navýšit svůj majetkový podíl v ČEZu na 75 %, což mu v souladu s platnými stanovami společnosti umožní přijímat veškerá rozhodnutí.
  3. Stát jako majoritní akcionář ČEZU rozhodne uzavírat přímé smlouvy s dodavateli v ČR mimo burzu v Lipsku za cenu stanovenou na úrovni nákladů plus zisková marže max. 20%. Pouze přebytky do zahraničí půjdou přes burzu. Dodavatelé v ČR budou mít taktéž zastropovanou marži.
  4. V dlouhodobém horizontu pak uskutečnit zestátnění ČEZU a vybudovat silnou jadernou energetiku. Budeme podporovat i alternativní zdroje tzv. zelené energie jako podpůrný (doplňující) zdroj a vždy s přihlédnutím na jejich ekonomickou návratnost i energetickou soběstačnost a stabilitu sítě.

Otázka: Podpořil/a byste zavedení čtyřdenního pracovního týdne?

Reakce: V současné době nikoliv.

Vysvětlení, řešení: ČR ještě probíhá ekonomická transformace a musíme se plně soustředit na růst produktivity a tím dosáhnout růstu příjmů domácností, a tedy životní úrovně. Teprve potom můžeme začít uvažovat o takovéto změně.

Otázka: Jste pro zvýšení daní a to jakých?

Reakce: Rozhodně jsme proti jakémukoliv zvyšování daňové zátěže domácností. Podporujeme zavedení sektorových daní a digitální daně, které budou postihovat především nadnárodní korporace a omezí vyvádění zisků z ČR.

Vysvětlení, řešení: Jsme obecně proti častým změnám daní, chceme nastolit daňovou stabilitu a garantovat firmám, živnostníkům i zaměstnancům předvídatelnost daňového prostředí.

Jedinou výjimkou jsou sektorové daně (především bankovnictví) a tzv. Digitální a vyrovnávací daň určená pro nadnárodní korporace – zavedení těchto daní podporujeme a zároveň budeme  maximálně  bránit  těmto korporacím aby tyto daně promítly do cen. Hlavním cílem naší strany je zjednodušení systému daní tak, aby byl pro plátce přehledný, srozumitelný a stabilní.

Otázka: Jak se díváte na perspektivu ukončení výroby spalovacích motorů?

Reakce: Výrobu spalovacích motorů rozhodně neukončovat administrativním rozhodnutím či zákonem. Tu může ukončit jedině trh tak, že nabídne výhodnější a komfortnější řešení. Dotace elektromobility pak není řešením, ale nejkratší cestou k ekonomickému a energetickému kolapsu.

Řešení, vysvětlení: Tím současné elektromobily prostě nejsou, naopak nejnovější spalovací motory vykazují srovnatelné hodnoty v celkové produkci emisí CO2 v závislosti na energetickém mixu té, které země. V případě ČR, kde je dosud vyráběna většina energie z uhlí, nejsou současné elektromobily přínosem. Nechceme brzdit další vývoj ať už elektromobilů, či motorů na bázi spalování vodíku či jiných řešení, naopak v něm vidíme obrovské množství podnikatelských příležitostí pro celý automobilový průmysl. Dejme mu ale prostor pro přirozený vývoj. Elektromobilitu nepovažujeme za nástroj ochrany životního prostředí, zejména pokud je její zavedení vynucováno státní regulací a dotacemi. Vnímáme ji jako příležitost pro inovace.

Otázka: Podporujete zavedení embarga na dovoz ruské ropy?

Reakce: Embargo na ruskou ropu nepodporujeme, neboť není v zájmu ČR a poškodí českou ekonomiku.

Vysvětlení, řešení: Považujeme za prokázané, že evropské sankce mají velmi limitovaný dopad na Rusko zejména v oblasti obchodu s ropou a zemním plynem, neboť si Rusko našlo nové odběratele, a jsou tedy neúčinné. Naopak způsobují obrovské ztráty evropským ekonomikám a včetně té naší. Zároveň většina zemí EU ve po zahájení války v roce 2022 navýšila svůj objem obchodů s Ruskem, odkazujeme na statistiku serveru Politico, kterou sdílel poslanec EP pan Guy Verhofstadt. Hledejme tedy účinnější řešení, které nebude pro Evropu likvidační.

Stejně tak nás statistiky v roce 2023 přesvědčují, že dovoz ruské ropy v ČR a ani v ostatních evropských zemí neskončil. Zjevně šlo tedy o výkřik současných vládních elit, který nebyl proveditelný, jak strana PRO od počátku tvrdila.

Otázka: Jakým způsobem by měla ČR řešit energetickou krizi a závislost na ruské ropě a plynu?

Vysvětlení, řešení:

1. Energie – viz bod Ceny energií
2. Ropa a plyn – v krátkodobém horizontu nelze a není to nezbytné, v dlouhodobém posílení kapacity ropovodu Ingolstadt či vybudování nových ropovodů na jih, stejně jako vybudování nových plynovodů (Strok 2 a další). Za klíčové považujeme vytvoření národního importéra pro ropu a plyn a mandátem uzavírat smlouvy se všemi dodavateli s cílem zajistit co nejvýhodnější kontrakty za fixní ceny.
3. Upozorňujeme také na nutnost zajistit další fungování a rozvoj jaderné energetiky. Včetně zajištění technologicky i ekonomicky smysluplných zdrojů pro tento typ elektráren.

Otázka: Jste pro setrvání České republiky v EU?

Reakce: NE. V současné době by samostatné vystoupeni i z EU i přes řadu přínosů znamenalo obrovský propad české ekonomiky a ohrožení životní úrovně občanů ČR, proto není v jejich zájmu.

Vysvětlení, řešení: Zájmem České republiky a jejích občanů je být členem takového evropského společenství suverénních států, které spolu vzájemně jednají jako rovný s rovným. Pokud EU má být tímto společenstvím, tak se musí vrátit k myšlenkám, na kterých byla založena, tedy vzájemná spolupráce států, nikoli centrální řízení z Bruselu. Pak bude EU zdrojem prosperity pro všechny své členské země. Pokud toho EU nebude schopna, jsme připraveni jednat s podobně smýšlejícími státy o společném odchodu z EU a paralelně s tím i o vytvoření nového společenství, založeného právě na těchto principech.

Otázka: Mělo by se Česko snažit o přijetí eura?

Reakce: Nemělo.

Vysvětlení, řešení: Euro je především ekonomicky unáhlený politický projekt, který v důsledku znamená jednosměrnou jízdenku směrem ke ztrátě samostatnosti a k pokročilé eurofederalizaci, protože přenese některé klíčové pravomoci na Evropskou komisi. Je nutné zdůraznit, že v době, kdy občané ČR rozhodovali o vstupu do EU a o závazku euro přijmout, většina z těchto pravomocí zůstávala v rukách národních států. Euro zároveň nepřináší žádný výrazný ekonomický prospěch, naopak je pro transformující se země ekonomickou hrozbou. Zavedení Eura navíc vnímáme jako další krok v procesu likvidaci měny jako takové, procesu, který začal opuštěním tzv. zlatého standardu a který hrozí zrušením hotovosti ve prospěch digitálních „měn“.

Otázka: Byli byste pro zavedení eutanázie?

Reakce: Ano. Pouze při splnění přísných podmínek.

Vysvětlení, řešení: Lidský život si zaslouží úctu a tu nejvyšší ochranu. Součástí důstojného života je jistě i možnost jeho důstojného ukončení. Proto jsme připraveni diskutovat o možnosti ukončit dobrovolně život (i s odbornou asistencí) tam, kde se změní na trvalé a nevratné utrpení a bolest.

Otázka: Mělo by se Česko zavázat ke Green dealu?

Reakce: Česko se již zavázalo, ale mělo by se v nejkratším možném termínu z Green dealu vyvázat.

Vysvětlení, řešení: ČR je transformující se ekonomikou, pro kterou je klíčové zvýšit produktivitu a dosáhnout růstu příjmů. V takovémto ekonomickém úseku musí být prioritou investice do infrastruktury a maximální efektivita nákladů. Green deal navíc nepředstavuje žádnou konkrétní strategii, natož pak strategii či vizi pro ekonomicky založené na tržním hospodářství. Jeho podstatou je vynucované umělé zavádění ničím nepodložených stále se měnících koncepcí, aniž by existoval důvod věřit v jejich pozitivní vliv na životní prostředí či společnost.

Otázka: Jak by měla vláda a ČNB postupovat, aby se snížila inflace?

Reakce: Tato vláda ukázala, jak destruktivní jsou pro ekonomiku populistické regulační zásahy bez jakékoliv koncepce. Správný přístup měl být především v rychlé reakci na hlavní příčinu nákladové inflace (růst cen energií a potravin). Díky tomu, že vláda dlouho nijak nereagovala, došlo k nastavení nové (téměř od 30% vyšší cenové hladiny, která se nyní díky reakci ČNB (drastické zvýšení úrokových sazeb) stabilizuje.

Vysvětlení, řešení: Schopná vláda vybavená odborníky by okamžitě řešila ceny potravin a energií, jejich snížení a stabilizaci a dopady na firmy a domácnosti. Je selháním české energetické koncepce, že stát, který má přebytky energii má zároveň nejdražší energii (přepočteno na kupní sílu obyvatel) v EU. Tím jsou viny především přechozí vlády, ta současná je vina svojí neodborností a neschopností rychle reagovat.

Zároveň by se vláda měla vyvarovat vysokých neinvestičních deficitů, neboť tím jen zvýší inflační tlaky, pak si lze jen přát, aby ČNB již nezvyšovala úrokové sazby, a naopak podpořila návrat k normálu jejich pozvolným snižováním.

Otázka: Měli by mít studenti a senioři jízdné zdarma jako na Slovensku?

Reakce: Nikoliv.

Vysvětlení, řešení: Ani dnes nikdo nejezdí zdarma, jen náklady za jeho dopravu platí jiní. Považujeme za klíčové, aby se stát i obce vzdaly snahy o přerozdělování peněz, které vyberou na daních i jinak. Navíc – copak existuje jakákoliv studie, která by prokazovala, že právě jízdné představuje pro studenty či seniory zásadní zátěž? Pokud se ukáže potřeba pomoci sociálně opravdu ohroženým skupinám, je potřeba to dělat efektivnější a adresnější formou. Bezplatné jízdné si dovedeme představit v případě dětí, a to s ohledem na fakt, že jsou ekonomicky neproduktivní skupinou obyvatel a že podpora rodin s dětmi by měla být jednou z hlavních priorit každého státu.

Otázka: Byli byste pro zvýšení koncesionářských poplatků?

Reakce: V současné době NE. Pokud CT nezačne neprodleně plnit veřejnoprávní službu a zaručovat rovný přístup všem názorovým proudům, tak spíš podpoříme jejich zrušení.

Vysvětlení, řešení: Dle našeho názoru musí dojít k razantní změně ve fungování veřejnoprávních médií, a to od nové definice těchto medií, rozsahu služeb až po způsob financování a to tak, aby byla zachována jejich nezávislost, zároveň však transparentnost hospodaření a vyváženost a objektivita. Bez diskuse o celé problematice a shodě (celospolečenské) na řešení, nepodpoříme žádnou změnu v poplatcích. Pokud bychom ale měli ihned podpořit nějakou změnu v poplatcích, tak spíše jejich zrušení.

Otázka: Jste pro legalizaci marihuany?

Reakce: Úplnou legalizaci NE, podpoříme pouze legalizaci pro vlastní spotřebu ze zdravotních důvodů a na základě medikace lékařem.

Vysvětlení, řešení: Dle našeho názoru to je především odborné, a nikoliv politické téma. Pokud by došlo k určité formě legalizace pro uživatele jinak než ze zdravotních důvodů, budeme trvat na revizi tohoto přístupu a v případě, že se v budoucnu ukáže, že užívání marihuany má škodlivé dopady na zdraví uživatelů (někteří odborníci o marihuaně hovoří jako o tzv. „startovací droze“, nejsou popsány následky dlouhodobého užívání marihuany), bude nutné tento přístup změnit.

Otázka: Jaký je Váš postoj k přijímání migrantů

Reakce: Na uprchlickou krizi je nutné reagovat rychle, avšak s rozvahou a přiměřeně. Humanitární pomoc je samozřejmostí, nikoliv však povinností.

Vysvětlení, řešení: Uprchlíkům před ozbrojeným konfliktem je třeba v mezích aktuálních možností poskytovat nutnou humanitární pomoc a podporu, a to v mezích možností České republiky. Uprchlík nesmí mít více práv než občan ČR a nesmí být na úkor občanů ČR jakkoli zvýhodňován.

Trváme na ukončení poskytování dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny a na jejich návratu zpět do jejich země, neboť většina území Ukrajiny je mimo dosah války a lze ji považovat za bezpečnou. Pokud chtějí zůstat v naší zemi, musí se podrobit standardnímu řízení v souladu s migrační politikou ČR.

Otázka: Co dělá Českou republiku českou, na co bychom měli být hrdí?

Reakce: Na tuto otázku neexistuje jedna správná odpověď. Každý člověk vnímá tuto věc jinak.

Vysvětlení, řešení: Jsme přesvědčeni, že je mnoho hodnot týkajících se české historie, českého umění, našeho jazyka a podobně, na které může být člověk právem hrdý. Naším cílem však je pokusit se o to, abychom tvořili nové hodnoty, na které budou moci být hrdí naši potomci, ne pouze připomínat si to, co vytvořili naši předci.

Otázka: Jste pro setrvání České republiky v NATO?

 Reakce: Jsme pro setrvaní ČR v obranné alianci.

Vysvětlení, řešení: ČR nemá v tuto chvíli jinou alternativu než být jako malý stát součástí většího obraného vojenského celku a NATO je zatím jedinou existující možností. Je však nutné důsledně trvat na obranném charakteru tohoto spojenectví a na respektování ustanovení Smlouvy o NATO. Podobně, jako v případě EU, je třeba začít v NATO usilovat o respekt k suverenitě a rovnosti jednotlivých členů. ČR se v žádném případě nebude účastnit zahraničních vojenských misi, jez nejsou součásti obranné strategie NATO, nýbrž útočnými agresemi sloužícími k pouze k prosazovaní mocenských a ekonomických zajmu USA.  Pokud se nepodaří politiku NATO změnit, pak nezbude než uvažovat o vytvoření jiného obranného svazku případně úplné neutrality ČR.

Otázka: V kolika letech by měli lidé odcházet do důchodu?

Reakce: V 63 letech (což je průměr v EU) s tím, že fyzicky náročné profese budou do důchodu odcházet o 1 rok dříve za každých odpracovaných 10 let.

Jsme proti zvyšování odchodu věku do důchodu, naopak by se tento věk měl spíše snižovat, aby více odpovídal době dožití ve zdravím.

Vysvětlení, řešení: Naše expertní skupina vypracovalo komplexní návrh důchodové reformy, který pracují s existencí penzijního systému, který umožní, aby občan v každý okamžik věděl, jaký bude jeho důchod, kdyby právě v ten okamžik odešel do penze. Je však nezbytné zachovat určitou míru solidarity v podobě množství odpracovaných let, proto navrhujeme jednotný věk pro odchod do důchodu 63 let. Zároveň v sobě tento systém obsahuje i motivaci k dobrovolnému setrvání v aktivní výdělečné činnosti i po dosažení důchodového věku. Základní popis důchodové reformy je uveden v našem programu.

Otázka: Jaký je Váš názor na postavení žen v české společnosti? Mělo by se v této oblasti něco změnit?

Reakce: Právní i společenské postavení žen je ČR plně rovnoprávné a není třeba v této oblasti cokoliv změnit.

Vysvětlení, řešení: Je zde ovšem mnoho oblastí, které nefungují v souladu s právem či v nich dochází k individuálním selháním, což dopadá zejména (nebo převážně) na ženy. Ať již jde o přístup na trh práce a podmínky na něm, podporu rodičů s malými dětmi při péči o děti, nebo právní ochranu obětí sexuálních trestných činů apod. V tomto směru ale nápravy nedosáhneme umělým zvýhodňováním žen. Tyto problémy je potřeba řešit ve vztahu k jejich příčinám, ne na základě jakýchsi populistických hesel. Důsledně odmítáme ratifikaci Istanbulské úmluvy, jde našeho názoru je to krok chybným směrem.

Otázka: Jaký postoj ke konfliktu na Ukrajině by měla ČR zaujmout?

Reakce: Jedná se o lokální konflikt a odmítáme snahy z něj udělat globální konflikt. Pozice ČR by měla být neutrální a opakovaně obě strany vyzývat k ústupkům a míru a tuto pozici prosazovat i v mezinárodních uskupeních.

Otázka: Byl/a byste pro omezení potratů, jako například v Polsku?

Reakce: Ne. Situace v ČR je dle našeho názoru zcela v pořádku a nevyžaduje žádnou změnu.

Otázka: Mělo by se Česko a EU aktivně zapojovat do poválečné obnovy Ukrajiny?

Reakce: ANO, ale pouze na komerční bázi. Může to být pro české firmy významná investiční příležitost.

Vysvětlení, řešení: Obnova Ukrajiny může být zajímavou investiční příležitostí. Měla by ale vycházet ze standardních tržních podmínek. Jakmile tuto obnovu budou řídit nadnárodní instituce a jakmile bude financována z různých dotací, stane se z ní pouze nástroj na další přerozdělení veřejných prostředků. A jsme přesvědčeni, že stejně, jako tomu je při nákupu vakcín proti covidu nebo při tzv. zastropování cen energií ze strany současné vlády, tok peněz bude opět pro Českou republiku naprosto nevýhodný.

Otázka: Podporujete možnost příplatkové zdravotní péče?

Reakce: Za určitých okolností ANO.

Vysvětlení, řešení: Naše expertní skupina pracuje na komplexní reformně financování zdravotnictví, aby se od systému zdravotní daně postupně přešlo k systému skutečného zdravotního pojištění.

Zavedení základního povinného zdravotního pojištění, které bude pokrývat základní zdravotní péči, a rozšířeného dobrovolného zdravotního připojištění s vyšší spoluúčastí pacienta, které bude pokrývat cokoliv mimo péči základní. Určitě bude nutné zvážit i zavedení systému bonusů pro pacienta využitelných k úhradě jinak nehrazené léčebné péče (například zubní, lázeňské či rehabilitační péče) a to jednak za řádné absolvování pravidelné preventivní péče a dále za dosažení úspor v nákladech na poskytnutou péči (diagnostickou i léčebnou) ve srovnání s náklady na poskytnutou péči ve srovnávacím (referenčním) období tzv. individuálního účtu pojištěnce u zdravotní pojišťovny s přihlédnutím k věkové skupině pojištěnce, jeho pohlaví a případným „vybraným diagnózám“ (například cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita atd.).

Otázka: Jak by měl stát řešit současnou ekonomickou krizi a zvyšování cen?

Reakce: Je třeba lidem říct nepříjemnou pravdu – zvýšení cen je nevratné. Inflace se zvolna stabilizuje, to ale jen znamená, že české ekonomika přijala novou úroveň cen, která je cca o 35% vyšší než v roce 2021.  V této chvíli už s tím žádná vláda nic neudělá. Odpovědnost padá především na současnou vládu, která v okamžiku, kdy mohla svojí rychlou reakcí dopady krize snížit, neudělal nic a čekala.

Vysvětlení, řešení: Deflace je ekonomicky velkým rizikem, už když se pohybuje v řádech desetin procent, takže deflace o 10 či 15 % dva roky po sobě, která by vrátila ceny na původní úroveň, je ekonomicky nemyslitelná. Inflace se ale již zastavila a nastavila novou cenovou úroveň. Viníky jsou jak předchozí vlády, tak zejména neschopnost současné vlády přijmout rychlé a razantní opatření.

To však neznamená, že by vláda (pokud chce být zodpovědnou), měla rezignovat na snahu snížit ceny energií, protože ty jsou v ČR jedny z nejvyšších (a přepočteno na kupní sílu dokonce úplně nejvyšší) a protože ty ovlivňují ceny v podstatě všech ostatních komodit. Tento stav je neúnosnou zátěží pro domácnosti a obrovským rizikem pro české firmy (v oblasti průmyslu a zemědělství zejména), a tedy rizikem pro českou ekonomiku. Čím dál častěji čteme a budeme se dočítat, že firmy uzavírají své provozy v ČR a odchází do jiných zemí. Takže prioritou odpovědné vlády v současnosti by mělo být snížení cen energií založené na principu nákladové ceny a přiměřeného zisku.

Otázka: Jste pro uzákonění uzavírání manželství homosexuály?

Reakce: Ne. Plně podporujeme řešení, které přijala Sněmovna.

Vysvětlení, řešení: Otázku manželského práva nelze zjednodušit jen na problém uzavírání manželství. Souvisí s ní řada dalších otázek, ať už v oblasti daňové, manželského jmění, otázku určení otcovství a podobně. Jsme otevřeni diskusi o tom, jaká práva homosexuálům chybí k tomu, aby nebyli diskriminováni. Zdůrazňujeme, že v české legislativě není ale zakotveno právo na dítě a jsme zcela zásadně proti vzniku takového práva v podobě pozitivní diskriminace homosexuálních párů. Adopce dětí je třeba řešit vždy v zájmu dítěte. Otázku novely rodinného práva je třeba řešit koncepčně, ne určitými zdánlivě populárními opatřeními, která neberou v potaz všechny souvislosti.

Otázka: Jaké konkrétní řešení budete prosazovat v oblasti pomoci lidem?

Reakce: Snížení DPH na základní lidské potřeby (bydlení, energie, potraviny, nápoje, léky), adresnost sociální podpory a reformu celého systému sociálního pojištění

Vysvětlení, řešení: V krátkodobém horizontu bychom rádi prosadili snížení DPH, tedy aplikovat na nezbytné životní výdaje sníženou sazbu DPH a tu ještě výrazně snížit na 7%, čímž by nízkopříjmové domácnosti dosáhly okamžité úspory, neboť v jejich spotřebním koši převažují právě tyto výdaje. Výpadek příjmů bychom pak kompenzovali snížením provozních výdajů státního rozpočtu.

Zároveň je nutné okamžitě zahájit práci na komplexní reformě celého systému sociální podpory a sociálního pojištění včetně důchodů. Takováto reforma musí být předmětem široké odborné diskuse, neboť se jedná o zásadní změnu, která ovlivní životní úroveň domácností i státní rozpočet na desítky let. Naše expertní skupina připravila základní koncepci této reformy. Jsme přesvědčeni, že reforma v těchto oblastech musí být přijata na nejširší společenské platformě, tedy ve shodě vlády a opozice. Změny, které nepřežijí dobu vládnutí konkrétní politické reprezentace, nemají naprosto žádný význam.

Otázka: Podpořili byste zavedení trestu smrti?

Reakce: Ne. Protože je nevratný a nelze vyloučit justiční omyl.

Vysvětlení, řešení: Naše země má ve své nedávné minulosti politické procesy s justičními vraždami. Jakkoliv je to hypotetické, je trest smrti zneužitelný, a proto nemá být v našem právním řádu obsažen.

Na druhou stranu trestní zákoník a zejména výše trestů zaslouží revizi, aby trest lépe odpovídal závažnosti zločinu, a to zejména u násilné trestné činnosti. Je pro nás nepochopitelné, že za znásilnění padne nižší trest než za nevhodný status na FB. Musíme rovněž jednat o tom, jak zvýšit podíl pachatelů na krytí nákladů spojených s výkonem trestu.

Otázka: Jste pro ukončení těžby uhlí do roku 2033, jak se zavázala vláda?

Reakce: Ne. Zejména nesmí dojít k ohrožení energetické soběstačnosti ČR.

Vysvětlení, řešení: Ukončení těžby uhlí má probíhat přirozeně tím, že uhlí bude nahrazeno efektivnější alternativou, které přinese větší komfort či větší zisky, nikoliv administrativním rozhodnutím, které způsobí pouze vyšší náklady. Investujme do výzkumu a vývoje, do nových technologií, ale s rozmyslem a s cílem všeobecného prospěchu.

Otázka: Jak byste postupoval ve vztahu k ukončení války?

Reakce: Válka na Ukrajině je lokální konflikt dvou států a její ukončení a nastolení míru (což by měl být prioritní cíl) je možné pouze dohodou těchto dvou států.

Vysvětlení, řešení: Co mohou ostatní státy či EU učinit, je vytvořit prostor pro jejich diskusi, ujmout se zprostředkování, popřípadě navrhnout řešení. Rozhodnutí ale vždy zůstane na Rusku a Ukrajině. Dokud budeme podporovat jen řešení jedné strany, nemůžeme se ke konfliktu stavět jako neutrální země a nikdy nebudeme součástí mírového řešení.

Otázka: Měla by Ukrajina vstoupit do NATO?

Reakce: Ne.

Vysvětlení, řešení: Dokud nedojde k natolik zásadní reformě NATO, která dá záruku nečlenským zemím v tom smyslu, že jde skutečně o obranný vojenský systém založený na rovnoprávnosti členských států, bude rozšíření NATO o Ukrajinu jen dalším důvodem k budoucím vojenským konfliktům v Evropě. Jsme přesvědčeni, že s ohledem na historickou i geografickou pozici Ukrajiny by bylo vhodné zajistit jí status neutrálního státu pod ochranou mezinárodního společenství.

Otázka: Jaký je váš postoj k vlastenectví?

Reakce: Vlastenectví je osobním postojem každého z nás k zemi, kde žijeme.

Vysvětlení, řešení: Tak, jako existuje obrovské množství definic pojmu vlastenectví, existuje i mnoho různých přístupů k němu. Vlastenectví, jako osobní vztah člověka k jeho vlasti, je individuální (a dokonce proměnlivý) stav a každý z nás má svůj vlastní žebříček hodnot a na jakou příčku postaví v určité chvíli svou vlast je jeho osobní rozhodnutí. Pro nás je důležité podpořit rozvoj naší společnosti, kultury, dědictví pro budoucí generace. 

Otázka: Podpořili byste vstup Ukrajiny do Evropské unie?

Reakce: V současné době NE, zejména ne cestou nestandardní zrychlené procedury s mnoha výjimkami.

Vysvětlení, řešení: V současné době není vstup do EU žádným přínosem ani pro EU a ani pro ČR, naopak přináší pouze rizika, zejména v případě zrychlení přístupového procesu, které by mohlo vést pouze k nestabilitě.

Otázka: Jste pro zvýšení výdajů na armádu na 2 % HDP?

Reakce: Ne. Výdaje na armádu stejně jako jakékoliv jiné výdaje státu musí vycházet z reality a dlouhodobé strategie.

Vysvětlení, řešení: Vázat se na konkrétní číslo nám nedává smysl. Tento údaj se považuje za závazek vyplývající z členství v NATO. Nepovažujeme ho za rozumný ani za oprávněný a nemáme v úmyslu se v zájmu zalíbení se USA k tomuto závazku hlásit.

Otázka: V čem je strana PRO jiná, než ostatní politické strany?

Reakce: V přístupu a v lidech, kteří ji tvoří.

Vysvětlení, řešení: Jsme lidé mnoha profesí od vědců, lékařů, právníků, manažerů, ekonomů až po hasiče, zdravotní sestry a pedagogy. Každý z nás ve svém oboru něco dokázal, vytvořil a získal si respekt svého okolí. Jsme tu proto, že každý z nás má znalosti, schopnosti, zájem a vůli přispět v rámci své odbornosti a svých zkušeností k řešení problémů, které nás všechny trápí. A již dávno jsme se naučili, že problémy lze řešit pouze odbornou diskusí, že je nutné neuzavírat se kritice, že je nezbytné rozhodnutí přijímat na základě odborné úvahy, nikoliv pro to, že se blíží volby. Účast v politice pro nás není cílem, ale nástrojem, jak dál dělat práci, kterou jsme dělali dříve s cílem zajistit budoucnost nám i našim dětem.

Otázka: Měla by ČR patřit do hlavního proudu evropské integrace, nebo by měla opustit EU? Souhlasíte s členstvím v NATO? Jaký máte názor na vztahy s USA?

Reakce: Je třeba zamezit další integraci EU a neustálému rozšiřování direktivních pravomocí Bruselu. Preferujeme návrat k původním principům Evropského společenství založeného na vzájemně výhodné spolupráci.

Vysvětlení, řešení: Úředníci Evropské komise nejsou volenými zástupci lidu a nereprezentují názory občanů. Nesmějí mít pravomoc občanům cokoli nařizovat. Pokud bude integrace dále postupovat i proti vůli národních států, jsme připraveni jednat s dalšími státy, o společném odchodu a vytvoření nového společenství na původních principech EHS.

USA je světová velmoc a je v zájmu ČR mít dobré vztahy se všemi světovými velmoci, USA z toho nevyjímaje. Vždy nicméně při zachování suverenity České republiky.

Otázka: Podpořili byste vznik americké vojenské základny na území České republiky?

Reakce: Základnu USA nikoliv. Pokud jde o základnu NATO, bude záležet na tom, zda se NATO dokáže reformovat, i na podmínkách a statutu takové základny. Jakékoliv rozhodnutí v tomto směru musí být motivováno jediným cílem, a tím je ochrana bezpečnosti České republiky a musí být v jejím zájmu. Zřízení jakéhokoli zařízení, které má sloužit pouze zájmům jiného státu, zásadně odmítáme.

Otázka: Podporuje posílání zbraní na Ukrajinu?

Reakce: Zcela určitě ne. Pozice ČR by měla být neutrální a mírotvorná. Posílání zbraní má přesně opačný efekt, což dokazuje to, že ani dlouhodobé dodávky zbraní ze strany demokratických zemí neposunuly Ukrajinu blíže k míru.

Otázka: Podporujete zavedení možnost korespondenční volby pro občany ČR v zahraničí?

Reakce: Zcela jednoznačně ne. Korespondenční volby zcela odporuje požadavku Ústavy ČR, že volby mají probíhat tajně.

Vysvětlení, řešení: Jsme naopak přesvědčeni, že je v zájmu občanů ČR, aby se na rozhodování v ČR podíleli především lidé, kteří zde skutečně žijí a tedy ti, kteří provedením volby rozhodují sami o sobě ponesou důsledky svého rozhodnutí. Zároveň upozorňujeme na obrovské riziko spočívající i v připravené novele zákona o Státním občanství umožní volit obrovskému množství osob, které trvale žijí v zahraničí a do teď ani nebyli občany ČR.

Otázka: Jste pro přijetí migračního paktu EU?

Reakce: Ne. Jsme zcela jednoznačně proti. Naším hesle je prosté – naše země, naše pravidla! Migrace se na území ČR musí řídit pouze a jen českými zákony.

Vysvětlení, řešení: A velmi důrazně trváme na tom, že by vláda ČR (jmenovitě předseda vlády Petr Fiala) měla v tomto směru trvale uplatňovat právo veta chránit tak občany ČR před důsledky migrace, jaké nyní vidíme například v Německu, Švédsku a dalších zemí.

Otázka: Jste pro zachování práva veta v rámci EU?

Reakce: ANO! Právo veta v EU budeme aktivně bránit a nikdy a za žádných okolností nepodpoříme jakýkoliv návrh vedoucí ke zrušení či omezení práva Veta v EU.

 Vysvětlení, řešení: Právo veta je pro nás základním prvkem v EU a zásadní ochranou zájmů každého jednoho členského státu a zárukou, že žádný členský stát nemůže být přinucen učinit nic, co by neodpovídalo jeho zájmům.

Otázka: Jaký je postoj strany PRO k izraelsko-palestinskému konfliktu?

Reakce: Plně respektujeme právo Izraele na obranu svých obyvatel. Teroristický útok Hammásu byl bezprecedentní nejen svým rozsahem ale krutostí, která nemá s lidským společenstvím nic společného.

Zároveň by stát Izrael neměl zapomínat, že je signatářem Ženevských dohod a měl by je dodržovat i v tomto konfliktu.

Otázka: Jste pro snížení rychlosti ve městech na 30 km/h?

Reakce: Ne. Považujeme tento návrh za zcela nesmyslný a neopodstatněný a snahu šikanovat řidiče.

Otázka: Jaký je postoj PRO k digitalizaci dokladů?

Reakce: Jsme přesvědčeni, že správně, efektivně a odborně provedená digitalizace je obrovskou příležitostí pro ekonomiku ČR, která nás může posunout na vyšší úroveň prosperity celé země. Bohužel, to není případ digitalizace, kterou provádí český stát. Selhání při spuštění digitalizace dokladů je toho smutným dokladem. K samotné digitalizaci dokladů je nutné zmínit, že pro naši stranu je nezbytný základem zachovat princip, že občan je majitelem svých dat a musí vědět, komu jsou přístupná.

Vysvětlení, řešení: Digitalizace v současném podobě v ČR má dva naprosto zásadní problémy – stát nemá dostatek vlastních odborných kapacit a díky tomu jsou náklady na digitalizace extrémní, a v důsledku neodbornosti je prováděna způsobem, kdy dochází spíše k růstu administrativy, místo aby jí ubývalo. Digitalizace ČR je proces, který musí začít u vzdělávání (nejen dětí) tak aby se celková počítačová gramotnost výrazně zvýšila. Odborem připravené řešení digitalizace je součástí programu naší strany.

Otázka: Mělo by mít ČR obchodní vztahy s Ruskem a Čínou?

Reakce: Ano. Zcela jednoznačně ANO, ale nejen s nimi. Obchodní vztahy musí být otevřené se všemi důležitými hráči světové ekonomiky a v souladu se zájmy ČR a českých občanů. Proto je nezbytné, aby ČR vždy měla více alternativ a využívala konkurenčního prostředí k dosažení co nejlepších podmínek.

Upřesnění: Čína je ve 21. století světovou ekonomickou velmocí číslo 1 a Rusko je největším vývozcem surovin, tedy přesně toho, čemu se celé Evropě nedostává. Nelze tyto fakta ignorovat, resp. ignorací výrazně poškozujeme zájmy české ekonomiky.

Otázka: Jste pro zvýšení potravinové soběstačnosti ČR?

Reakce: ANO. Jednoznačně podporujeme růst potravinové soběstačnosti ČR. Nutno říct, že nejen potravinové. Růst soběstačnosti a větší ekonomická suverenita ČR je zdrojem budoucí prosperity.

Vysvětlení, řešení: ČR samozřejmě nemůže být soběstačné ve všech potravinách, jsme zvyklý na pestrost stravy, která je správná a žádoucí. Ale v komoditách ve kterých má naše země tradiční produkci bychom měli být nejen vždy soběstační a naopak produkovat takovou kvalitu, aby nadprodukce byla zajímavá i pro naše okolí.

Otázka: Jste PRO zavedení povinných kvót na regionální produkci nebo zastropování marží?

Reakce: Jsme především pro dodržování platných zákonů, které upravují pravidla cenotvorbu a je nutno říci, že stát neumí přimět nadnárodní řetězce, aby je dodržovali. Naše řešení je pak ve dvou krocích – 1) vymoci dodržování těchto zákonů a 2) vytvořit v ČR národní řetězec, který bude určen především pro české (regionální) výrobky, který bude nabízet férové ceny (jak producentům, tak spotřebitelům). Jsme přesvědčeni, že především konkurenční tlak přiměje i nadnárodní řetězce snížit své marže. Dalším opatřením pak může být i povinnost pro řetězce své marže zveřejňovat.

Upřesnění: V ČR máme jak Zákon o cenách, tak Zákon o významné tržní síle, bohužel orgány pověřené vymáháním těchto zákonů (ČOI a ÚOHS) nejsou vybaveny dostatečnými pravomocemi či nekonají tak důsledně, jak by bylo třeba. Chceme posílit pravomoci těchto úřadů a zároveň vytvořit větší konkurenční tlak jak na snížení marží, tak na větší podíl českých/regionálních výrobků. Regulace či povinné kvóty jsou dle našeho názoru nepřirozeným řešením.